Monika Horáková: Mluvit o hodných Češích a zlých Němcích je problém

Jaké to bylo, když stovky Němců nuceně opouštěly v roce 1945 Slavonicko? Vzpomínky na poválečnou dobu vydalo slavonické Centrum pro budoucnost pod názvem Žijící paměti Slavonicka. O knize jsme hovořili s autorkou jednoho z úvodních textů knihy Monikou Horákovou.

Je to nepříjemné čtení?
Podobně jako třeba vzpomínky na dny strávené v koncentračních táborech to opravdu není čtení na dobrou noc. A nemyslím tím jen explicitní násilí, k němuž během vyhnání v květnu a červnu 1945 na Slavonicku (a nejen tam) docházelo. Obtížné je totiž také opustit známou vesnici a nedobrovolně se poté ocitnout ve zcela jiné zemi s odlišným dialektem a tradicemi. Navíc Německo se v této době potýkalo s následky druhé světové války a příchod x miliónů nových obyvatel-bezdomovců situaci ještě více komplikoval.

Životu vyhnanců v Německu se však vydaná knížka už nevěnuje.
Ne, tomu se věnují zase jiné publikace, i když v češtině jich zatím vyšlo jen velmi málo. Stejně tak nám chybí vzpomínky lidí, kteří přišli do vystěhovaných německých domů ve Slavonicích a okolí. Co tito lidé prožívali? Dostali se přece také do zcela nové životní situace, někdy i do neznámého kraje.

Vzpomínky na těsně poválečnou dobu se opravdu objevují spíše v německé knižní produkci. Žijící paměti Slavonicka však vznikly z české iniciativy.
Ano, jedná se o překlad části vzpomínek, které vyšly už dříve v němčině. Že tento překlad iniciovali Češi žijící na Slavonicku, to myslím odpovídá aktuálnímu vývoji v lokálních česko-německých vztazích.

Tají ledy?
Na lokální úrovni tají ledy už dlouho. Na Slavonicku i Novobystřicku začíná mít navazování česko-německých kontaktů i oficiální charakter - někteří úřadující starostové například původní německé obyvatele “své” vesnice aktivně dohledávají a vyměňují si s nimi informace či fotografie.

Co je pro vás na knížce Žijící paměti Slavonicka nejzajímavější?
Při četbě si s oblibou všímám momentů, které nabourávají zjednodušený černobílý pohled na kteroukoli dějinnou etapu. Mnohokrát opakovaný vzorec hodný Čech a zlý Němec (či naopak) je mimořádně problematický. V Žijících pamětech Slavonicka mě z tohoto pohledu zaujal třeba příběh německé dívky, která po vyhnání do Rakouska přešla v noci tajně hranici zpět do Slavonic, aby se rozloučila s rodinou své české kamarádky. Takovéto příklady pak různá primitivizující klišé krásně rozbíjejí.

Monika Horáková (1983), překladatelka, doktorandka v oboru historická antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Ve své dizertační práci analyzuje vzpomínky Němců vyhnaných z Novobystřicka do Bádenska-Württemberska. Zaměřuje se zejména na život vyhnanců po roce 1945.

Líbí se ti www.facebook.com/Kulturnecom