1. Abonentní koncert: Jan Novák & Marek Kozák

 Jan Novák – housle
Marek Kozák – klavír

Program:

Leoš Janáček
Sonáta pro housle a klavír
Con moto
Ballada. Con moto
Allegretto
Adagio

Bedřich Smetana
Z domoviny, dvě dua pro housle a klavír
Moderato
Andantino

Johannes Brahms
Sonáta pro housle a klavír č. 2 A dur, op. 100
Allegro amabile
Andante tranquillo – Vivace – Andante – Vivace di più – Andante – Vivace
Allegretto grazioso (quasi Andante)



Sonáta pro housle a klavír Leoše Janáčka (1854–1928) „vznikla roku 1914, na počátku světové války, kdy jsme Rusy čekali už na Moravě“, sdělil skladatel o jejím vzniku. Ve skutečnosti to tehdy byla pouze její druhá věta (Ballada), která vyšla následujícího roku tiskem jako samostatná skladba. Sonátě předcházely dva kompoziční pokusy z roku 1880, ty se však nedochovaly, a ani ten třetí, který nakonec zůstal jedinou Janáčkovou skladbou tohoto druhu, nepokládal její autor za nijak výjimečné dílo. Dvakrát ji přepracoval a ještě v poslední fázi práce roku 1920 vyřadil závěrečnou větu (její materiál použil v opeře Výlety pana Broučka) a nahradil ji jinou. První větu otevírá krátké sólo houslí. Je psána v sonátové formě s téměř nezřetelným vedlejším tématem, veškerý hudební materiál tvoří úsečné recitativní motivy. Také provedení má charakter improvizace. Druhá věta, zmíněná Ballada, je dialogem obou nástrojů, vůdčí melodie je na Janáčka neobvykle dlouhodechá a připomíná písňovou melodiku romantiků. Třetí větu s prvky scherza dokončil skladatel během práce na opeře Káťa Kabanová kolem roku 1920, zřetelným ohlasem opery je téma na začátku této věty. Tři akordy v jejím závěru odpovídají výbušným charakterem hlavnímu tématu houslí ve finální větě. V celkové náladě závěru však převládá šero a chmura. Sonátu premiérovali houslista František Kudláček s Jaroslavem Kvapilem u klavíru 24. dubna 1922 v Klubu moravských skladatelů v Brně. V zahraničí ji poprvé uvedl Paul Hindemith roku 1923 ve Frankfurtu nad Mohanem.

Dvě dua Z domoviny Bedřicha Smetany (1824–1884) pro housle a klavír jsou skladbami závěrečné etapy skladatelova života. Dílo se dočkalo bezprostředně po svém vzniku trojího provedení. Poprvé je zahráli Václav Juda Novotný za klavírního doprovodu Karla Kovařovice 3. října 1880 v Budyni nad Ohří na koncertě tamního spolku Bivoj, 9. listopadu téhož roku zaznělo v Praze na Žofíně v interpretaci Antonína Sobotky a Josefa Richarda Rozkošného a s tímtéž klavíristou o měsíc později, 16. prosince, rovněž v Praze v sále Konviktu, tentokrát s houslistou Václavem Koptou. Zájem o novou Smetanovu skladbu byl pochopitelný, kromě rané Fantazie na píseň „Sil jsem proso na souvrati“ je to jediná Smetanova skladba se sólovým houslovým partem. Skladba je věnována knížeti Alexandru z Thurn Taxisů, podporovateli umění, jehož sídlo na zámku Loučeň různí umělci často navštěvovali. Kníže se zasloužil o vznik Smetanova muzea v Jabkenicích, místě, kde skladatel strávil zbytek života.

Léto roku 1886 strávil Johannes Brahms (1833–1897) v jižních Korutanech, kde dostal zprávu o návštěvě altistky Hermine Spies (1857–1893), jíž věnoval své dva písňové cykly (op. 96 a 97) a jejíž umění obdivoval. „V očekávání milé přítelkyně“ začal komponovat Sonátu pro housle A dur, op. 100, svou druhou v pořadí. Předcházela jí o šest let starší Sonáta G dur op. 78, a o tři roky později vznikla ještě Sonáta d moll op. 108. V první větě Sonáty A dur se housle připojují ke klavíru jen v několika taktech, aby poté hlavní téma převzaly, také druhé téma zazní nejprve v klavíru. O třetí, rytmicky zdůrazněnou myšlenku, se nástroje střídají. S prostým lyrickým tématem druhé věty kontrastuje živější Vivace. Zpěvnost převládá i ve finální rondové větě, s citovým vrcholem ve střední části.

Jan Novák
se hře na housle začal věnovat ve věku šesti let, v současné době je studentem Pražské konzervatoře ve třídě prof. Jiřího Fišera. V roce 2017 se stal vítězem celostátního kola národní soutěže v Liberci, v následujícím roce 2018 absolvoval dvě mezinárodní soutěže, přičemž v 60. ročníku Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí získal 1. cenu. Na podzim 2019 účinkoval na mezinárodním festivalu Dvořákova Praha (Talent stage), v témže roce vystoupil se Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně a dalšího roku v Jihlavě se Severočeskou filharmonií Teplice. V roce 2021 opět vystoupil na festivalu Dvořákova Praha a roku 2022 při příležitosti ,,Svátků hudby v Praze“ společně s Václavem Hudečkem. Velkého úspěchu dosáhl na Soutěžní přehlídce konzervatoří, z níž si odnesl cenu absolutního vítěze. V létě 2023 absolvoval mistrovskou Akademii Václava Hudečka v Luhačovicích, na níž se umístil na nejvyšší příčce a velikou odměnou za vítězství byly mistrovské housle.
Nejnovějším a také největším dosavadním uměleckým triumfem Jana Nováka je laureátský titul z mezinárodní hudební soutěže Pražského jara 2024, v níž obsadil v silné mezinárodní konkurenci 2. místo a současně získal Cenu Nadace Českého hudebního fondu za nejlepší provedení skladby, zkomponované speciálně pro soutěž, Cenu Olega Podgorného pro nejúspěšnějšího a nejmladšího českého účastníka a Cenu Českých center pro nejúspěšnějšího českého účastníka celé soutěže, Cenu Gideona Kleina, Cenu společnosti Mercedes Benz a Diváckou cenu. Finále soutěže se uskutečnilo ve Dvořákově síni Rudolfina a Jan Novák provedl Koncert pro housle Ludwiga van Beethovena s Pražskou filharmonií.

Marek Kozák
Když se Marek Kozák roku 2015 dostal do semifinále Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě, bylo zřejmé, že na sebe další úspěchy nenechají dlouho čekat. Následujícího roku obsadil 2. místo v Mezinárodní soutěži Pražského jara a získal cenu za provedení skladby Adama Skoumala. Roku 2018 zvítězil v Evropské klavírní soutěži v Brémách, odkud si přivezl také cenu publika, v roce 2019 byl finalistou Busoniho soutěže v Bolzanu a v červnu 2021 se stal laureátem mezinárodní klavírní soutěže Gézy Andy v Curychu.
Marek Kozák pravidelně hostuje u předních českých i zahraničních orchestrů. V poslední době provedl Klavírní koncert g moll Antonína Dvořáka s Moravskou filharmonií Olomouc, který byl také součástí programu orchestru na turné v Polsku. Se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK vystoupil s Klavírním koncertem Edvarda Griega, na prosinec letošního roku chystá vystoupení se Symfonickým orchestrem ve Friedrichshafenu a v březnu 2025 se Slovenskou filharmonií. S Filharmonií Hradec Králové uvede Klavírní koncert č. 1 Petra Iljiče Čajkovského. Je zároveň vyhledávaným komorním hráčem, spolupracuje se sopranistkou Simonou Šaturovou, violoncellisty Václavem Petrem, Vilémem Vlčkem a nově i s houslistou Janem Novákem. Se svými komorními partnery vystoupí například v Českém spolku pro komorní hudbu, v komorní řadě Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK či v komorním cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava.
V roce 2018 vydal své první profilové CD (ArcoDiva) se skladbami Josepha Haydna, Fryderyka Chopina, Césara Francka, Sergeje Rachmaninova a Adama Skoumala. Zájem o objevování opomíjených děl vedl k nahrávce „Zapomenuté české klavírní koncerty“ s díly Karla Kovařovice, Vítězslavy Kaprálové a Pavla Bořkovce (Supraphon).

Více o akci 1. Abonentní koncert: Jan Novák & Marek Kozák na webu akce