Hastrman je nejen zelená kniha

Začalo léto a spousta lidí tráví horka u vody. Rybníky a ochrana vody se stala tématem třetího románu Miloše Urbana Hastrman. V roce 2001 za ni získal cenu Litera za nejlepší prózu.

Hlavní postavou a vypravěčem příběhu je baron Johanes Salmon de Caus, který v jedné své podobě je běžným člověkem a v druhé se mění v hastrmana se štičí tváří.
Kniha je rozdělena na dvě části- první popisuje příjezd barona na do vesnice v severních Čechách v době doznívajícího baroka. Jako zcestovalý člověk chodí oblečen podle poslední módy a nejen tím vzbuzuje zvědavost u místních usedlíků. Jeho nezvyklé způsoby udivují většinu z nich, ale hlavně mládež ho má v oblibě, protože se účastní jejich slavností. Důležitou roli zde hraje jeho vztah s dcerou rychtáře Kačenkou, která je uchvácena baronovým vyprávěním. Spolu s ní se účastní mnoha rituálů v přírodě v okolí hory Vlhošť. V prostoru vesnice na sebe naráží systém křesťanských tradic a pohanských rituálů, které prostupují celým textem. Četné jsou lyrické pasáže obdivující krásu a fungování přírody.

Druhá polovina knihy přenáší čtenáře na konec 20. století, kdy se Hastrman vrací zpět do svého kraje, který byl zničen těžbou rud. Nejhůře snáší ničení hory Vlhoště, které je místem pramenů okolních vod a dominantou celého okolí. Využívá různých prostředků, aby svůj kraj zachránil. Nejprve se snaží o zničení těžebních strojů a když neuspěje, uchyluje se k násilí na vedení těžební společnosti. Tato část je oproti první chudší na popisy krás přírody a vyznívá jako karikatura současnosti.

Hlavním rozdílem mezi jednotlivými částmi knihy je vnímání času. V barokní vesnici plyne čas pomalu, cyklicky, a je rozdělen křesťanskými svátky. V současné části je čas chaotický, lineárně se řítí nikam. Co ale obě části spojuje, jsou mladí lidé, kteří mají silné vazby k přírodě. Dříve to bylo běžné, že lidé uctívali přírodu a dary, co jim dává. Dnes jsou takoví lidé považováni za fanatiky a ničitele kapitalismu.

Kniha má podtitul Zelený román, ale není „zelená“ jen svým tématem ochrany přírody, ale i barvou papíru a textu. Doplněna je děsivými ilustracemi Pavla Růta.
 

Foto: Facebook Miloše Urbana