Tyčkař Kudlička by chtěl alespoň jednu medaili

Od roku 2010 zná domácí atletický šampionát ve skoku o tyči jen jednoho mistra republiky. Sedminásobný šampion Jan Kudlička bude usilovat o další titul v Táboře na Mistrovství republiky, které se koná v červnu. 

Spolu s Michalem Balnerem patříte v tyčce k největším favoritům na zisk titulu. Jaký bude potřeba výkon na vítězství a kdo z vás bude slavit?
Samozřejme se do Tábora moc těším. Odpověď na tuto otázku se dozvíme až na místě činu. Každopádně se mi v minulosti na mistrovství republiky dařilo a v Táboře držím rekord šampionátu. Tak doufám, že pojedu opět na vítězné vlně a sérii se mi podaří prodloužit. A případně i vylepšit rekord.

Vítr na stadionu v Táboře se často točí, což tyčkařům nevyhovuje. Je šance, že by diváci viděli právě v tomto závodě nový český rekord, o který jste loni častokrát usiloval? (Ten stávající má hodnotu 582 cm a drží ho Michal Balner).
Vítr je u naší disciplíny vždy loterie. Pěvně věřím, že počasí bude rozumné a umožní nám předvést co nejlepší výkony. V Táboře jsem měl hodně blízko k překonání národního rekordu, tak věřím, že by se mi to mohlo v olympijské sezoně podařit.

Váš závod bývá v porovnání s ostatními disciplínami tradičně nejdelší. Jaký je recept na vítězství, co nejvíc rozhoduje – výkonnost, materiál, soustředěnost, taktika nebo povětrnostní podmínky či jiné vlivy?
Podmínky mají všichni stejné. Materiál také. Takže rozhoduje na prvním místě výkonnost s hlavou. Chtělo by to i trošku štěstí, ale jak se říká – to přeje připraveným. Samozřejmě se může stát, že ze začátku závodu bude krásně a až začneme skákat, tak může začít pršet. To ovšem neovlivníme. Já můžu ovlivnit jen sebe.

Není tajemstvím, že máte vztah s tyčkařkou Jiřinou Ptáčníkovou. Povídáte si ve volném čase o vaší disciplíně nebo je to zakázané téma? Povzbuzujete se vzájemně během závodu?
Tajemství to určite není. Tyčka je záludná v tom, že stačí pokazit maličkost třeba na rozběhu a už se nepodaří celý skok. Takže se bavíme po dobrém i špatném skákání. Ale taky víme, kdy je lepší raději nic neříkat a být tomu druhému oporou. Během závodu se samozřejmě povzbuzujeme, ale přiznám se, že je pro mě utrpení sledovat Jiřinky závody z tribuny. Vždycky jsem hrozně nervózní a je mnohem lepší být na ploše, než na tribuně. Takže nejlepší závody jsou, když skáčeme současně.

Čekají vás dva vrcholy letošní sezony - ME a OH. Prozradíte vaše cíle?
Cíle jsou jednoduché. Určitě mám v plánu nevynechat ME a chci skákat oba vrcholy. Chtěl bych "alespoň" jednu medaili. Na Evropě budu obhajovat bronz a z olympiády mam dvě finálová umístění. Tak proč to nezlepšit. V hale mi medaile utekla jen horším zápisem a udělám vše proto, aby se čtvrté místo už neopakovalo.