Hřbitovní Galerie Na shledanou staví virtuální realitu. Můžete se stát 3D duchem

Výstavami v digitální architektuře diváky doprovodí duch vyhynulého delfína Baiji. Hřbitovní galerii Na shledanou, která sídlí ve Volyni, ale chybí část peněz, a tak stavbu virtuální reality otevírá veřejnosti. K projektu, který nemá v Čechách ani na světě obdoby, se můžete připojit na HitHit.com a pomoci tak galerii zrealizovat něco nadregionálního -  stát se 3D duchem v digitálním bezčasí, zúčastnit se testování VR hřbitova na lidech, nebo pomoci třeba jen nákupem propagačního předmětu - kila hlíny za dvě kila.

Skutečná Galerie Na shledanou existuje šest let. V nevyužívané smuteční síni na hřbitově Malsička v jihočeské Volyni prezentuje to nejlepší současné české výtvarné umění.

Patří mezi nejlépe hodnocené projekty podporované ministerstvem kultury. Výjimečná na ní není jen pozice, ale hlavně způsob, jak s uměním nakládá. Vystavuje umění i umělce zkoušce, kterou v normálních galeriích nezažijí. Musejí se totiž vyrovnat se smrtí, která je kolem galerie všudypřítomná. Tématiku smrti udržuje galerie i ve svém ekologickém výstavním podprogramu. Upozorňuje na genocidu, kterou svou lidskou dominancí pácháme na celém ekosystému. V roce 2015 nechal například kurátor Jan Freiberg pomalovat zvenku celý dům vyhubenými zvířaty, aby na hřbitově jediného druhu – lidí, připomněl smrt celých vyhubených druhů.

Město šílenství od Bolfa

Nová virtuální galerie bude sledovat poslání kamenné galerie. Výtvarné umění, ekologii a přechodové rituály. V interaktivním zážitku divákům zprostředkuje několik minulých výstav a také představí naprosto nový formát digitálního výstavního prostoru, který bude do budoucna otevřený pro umělce. První rezident virtuální Galerie Na shledanou, malíř Josef Bolf, tu nyní staví panelové město šílenství.

"Prakticky si nasadíte si VR set HTC Vive a prohlédnete si virtuální verzi galerie, kostela a hřbitova Malsička ve Volyni. Přibydou také interaktivní zážitky, budete si moci například zapálit svíčku za své blízké zesnulé nebo lepit na skla siluety dravců, aby se o ně nezabíjeli letící ptáci. Ve virtuální realitě lidé občas zažívají pocity samoty, neboť je zatím technicky vyloučené pohybovat se jí skupinově. Proto samotné diváky bude provázat sladkovodní delfín Baiji. Bude to ale jen jeho duch, neboť delfín ve Žluté řece v Číně vyhynul v devadesátých letech minulého století," přibližuje kurátor Jan Freiberg, který za projektem Galerie Na shledanou stojí. Architektem virtuální reality je Vojtěch Rada a autory hudby jsou Daniel Vlček s Ewelinou Chiu – Ba:zel. Prototyp virtuální galerie vzniká v těsné spolupráci i s dalšími umělci.

První ukázky z virtuální reality Galerie Na shledanou můžete v pondělí 12. prosince od 19 hodin v Kavárně Na dvorku. 

Galerie Na shledanou se jako první v ČR rozhodla pracovat v širším měřítku s virtuální realitou. Využití této nové technologie je v umělecké tvorbě stále ještě ve fázi experimentů. Nejbližší velkou událostí pracující s tímto novým médiem bude výstava v Royal Academy of Arts v Londýně na plánovaná na leden 2017.

Pokud se k projektu připojíte na crowdfundingové kampani na Hithit.com, bude mít prototyp virtuální Galerie Na shledanou premiéru už 29. prosince a budete tak moci s týmem Galerie Na shledanou zažít povánoční setkání na hřbitově Malsička ve Volyni.

Podpořit na HITHITu můžete ZDE

Ukázky








http://bazel-detritus.tumblr.com/

Galerie Na shledanou, hřbitov Malsička, Volyně:
V Čechách i jinde ve světě se díky politickým a ekonomickým poměrům uvolnila na začátku 90. let minulého století řada domů. Kromě mnohých továren zůstávají v Čechách v posledních dvaceti letech bez funkce i některé smuteční síně. Sloužily za komunismu k poslednímu rozloučení s nebožtíkem. Byly koncipované jako protiváha vůči církevnímu obřadu v kostele, měly svůj specifický architektonický styl a po pádu komunismu v roce 1989 byla jejich společenská funkce oslabena. Jsou reliktem politického režimu, který si nedovedl po biologické smrti na rozdíl od mnoha jiných kultur představit další možnou existenci.

Galerie Na shledanou sídlí v budově, která měla sloužit jako smuteční síň. Byla ve Volyni postavena v Akci Zet koncem osmdesátých let dvacátého století, ale do provozu nikdy uvedena nebyla. Po téměř dvaceti letech prázdnoty v ní v roce 2010 vznikla Galerie Na shledanou. Program galerie těží ze své situace, výmluvně ovlivňuje rezidenty a sleduje otázku, jak se prostřednictvím umění vztahovat k naší jediné životní jistotě. Přináší do Pošumaví současné české umění, které se v podobné kvalitě dá v jižních Čechách najít jen v Domě umění v Českých Budějovicích nebo v Egon Schiele Art centru v Českém Krumlově. Zpočátku galerie hostila většinou malíře, kteří malovali na její vnitřní zdi, které se před každou novou výstavou zabílily. Vystavovali tu například Josef Bolf, finalista ceny Jindřicha Chalupeckého nebo Tomáš Vaněk, současný rektor Akademie výtvarných umění v Praze. Forma výstav se od původních rezidenčních pobytů jednotlivých umělců postupně proměňuje a směřuje k tématickým projektům. Poslední dva roky se Galerie Na shledanou zaměřila na tématiku ekologie a dále se programově snaží se navrátit rituály smrti do umění a života společnosti. Galerii založil a vede Jan Freiberg pod záštitou Městského muzea ve Volyni.

Doposud se uskutečnily výstavy
Ondřej Maleček: Tiché volání, Josef Bolf - Už Tě neuvidím, Lenka Vítková – Průhledná věc, Blanka Jakubčíková – Mrtvoly, Tomáš Vaněk - particip č. 143 čas je čára je čas, Marie Blabolilová - Pomněnky, Jiří Thýn a Václav Kopecký - Neon, Martin Zet - Podpalubí, Jan Turner - Mistrovství života, Daniel Vlček - Zobrazení času do konce skladby, Jaromír Novotný #11, Michal Škoda - Přítomnostabsence, Norbert Schmidt – ÜBERRAUM, Josef Bolf, Jan Turner, Jana Vojnarová, Tomáš Hauser, Jiří Zemánek a široká veřejnost – Tryzna za vakovlka, Jiří Zemánek, Zuzana Füsterová, Jan Pražan, Habima Fuchs – Překročení prahu, Jan Freiberg, Jan Alex Řezáč, František Košař, host Veronika Slámová – Vy to ještě nevíte?, Milena Dopitová – Cestování nalehko, Jan Pražan – Vrabci a dravci, Jakub Frydrýšek – Rostliny a jejich moci, Ondřej Maleček, Jan Karpíšek – Tryzna za rostliny, Milli Janatková – Přijímám, jdu dál , Petra Housková, Hlasité ticho.

Noviny
Galerie Na shledanou vydává 40 stránkové smuteční noviny. Shrnují práce vystavujících umělců a také mají své teoretické téma. První číslo bylo věnované vývoji české funerální architektury a lokální funerální historii, další číslo zahrnulo opět práce vystavujících umělců a v druhé části se věnovalo lokálním i globálním tématům spjatých se smrtí a uměním. Třetímu číslu výtvarně dominují ilustrace trofejí jelenů Jana Turnera. Hlavním tématem jsou „malé smrti zaživa“, především v umění a architektuře. Najdete tu rozhovor se Borkem Lacinou o medikamentech které schizofreniky neléčí, ale naopak zadržují doživotně v nemoci, nebo článek o mumifikaci architektury památkovou péčí.

Rozhovor s antropologem Mnislavem Zeleným o rituálech smrti amazonských indiánů. Malíř Josef Bolf vzpomíná, jak mu silné deprese bránily v životě. Na příhraniční region Čech se zaměřuje text o životě a smrti domů a krajiny po odchodu sudetských němců a také rozhovor s významnou volyňskou osobností, jahnem Josefem Matějkou. V novinách je reportáž z krátkého představení Galerie Na shledanou na pražských Olšanských hřbitovech, které doplnila hostina, přednášky a nástěnná malba Ondřeje Malečka a článek Martiny Faltýnové o živém ruchu na středověkém hřbitově.
Jádrem připravovaného čtvrtého čísla je projekt Překročení prahu aneb o smrti a znovuzrození kurátora Jiřího Zemánka, který se v galerii uskutečnil v roce 2015. Ten byl inspirovaný rozsáhlými objevy transpersonální psychologie a kosmologie, které dávají velkou naději na plnější prožívání našeho vědomí, nevědomí, světa a vesmíru. V novém čísle se budeme rovněž věnovat tématům spojeným technologiemi a smrtí – možnostmi smrti práce a diskuzím o nové podobě života a prožitků ve virtuálním prostředí. Noviny výtvarně doprovodí malířka Adéla Součková.

Galerie Na shledanou je přístupná v otevírací době Městského muzea ve Volyni nebo volyňského infocentra. Zde vám půjčí klíč a sami se vydáte do galerie. Pokud cestujete zdaleka, raději si otevírací dobu ověřte na těchto telefonních číslech: +420 383 372 481, +420380 123 525