Neděle, 22.01.2017 /
fotoreport + článek
I v novém roce Lukáš Hejlík se svými spoluherci a společným projektem LiStOVáNí zahrne spoustou představení. Hned v lednu se tato báječná parta pustila do nastudování knihy muzikanta, herce a spisovatele Nicka Cavea Smrt Zajdy Munroa. Odstartovat další rok tohoto scénického čtení právě touto knihou, která je velmi kontroverzní, erotická a v neposlední řadě docela sprostá, byla trochu sázka do loterie, jež se ovšem překvapivě vyplatila.
Táborské Divadlo Oskara Nedbala, které tato čtení spolu s městskou knihovnou pořádá, bylo celkem uspokojivě naplněné, a jak bylo vidět všichni se u příběhu Zajdy Munroa docela dobře bavili. A to i poněkud starší ročníky, od kterých by to člověk tak úplně nečekal.
Zajda Munro je totiž přesně ten typ knižního hrdiny, kterého musíte mít rádi i přes jeho nedokonalosti. Zajda Munro se živí jako podomní prodejce kosmetických přípravků a na svých cestách po nejrozličnějších domácnostech nemá nejmenší problém svádět mladé dívky, dospělé ženy i dámy v letech. A to i přesto, že na něj doma čeká milující manželka trpící silnými depresemi a malý syn, který potřebuje trochu té otcovské péče a výchovy. Zajda Munro je prostě bídák. Ale i přes svoje špatné vlastnosti je to celkem charismatický a vtipný chlapík, na kterého se tak nějak nedokážete zlobit.
Jeho poklidný a lehce zhýralý život se ovšem obrátí vzhůru nohama v okamžiku, kdy jeho žena spáchá sebevraždu a on se o svého syna Zajdu Munroa juniora. A našeho velkého Zajdu nenapadne nic lepšího než zabalit věci sobě i synovi, nasednout do auta a vydat se na šílenou cestu za podomním obchodováním. A že to bude cesta plná alkoholu, sexu a cigaretového dýmu je více než jasné. Navíc…tahle cesta nevede nikam jinam než do pekel.
Musím říct, že při čtení knížky jsem se dobře bavila a stejnou měrou jsem se bavila i na představení. Dokonce ho považuju za jedno z nejlepších představení, na jakých jsem byla. Herci byli fantastičtí, přesvědčiví a správně sarkastičtí a i přestože museli pro představení celý příběh poněkud okleštit, pořád působil velmi komplexně a uceleně, což oceňuji, protože docílit něčeho takového rozhodně není jednoduché.
Pokud patříte mezi ty, kteří představení z nějakého důvodu propásli, nezoufejte. Další vystoupení projektu LiStOVáNí se uskuteční už 19. února, kdy se můžete těšit na scénické čtení z knihy Mé dětství v socialismu Jána Simkaniče, českého novináře a publicisty, který se u příležitosti 25. výročí Listopadu 1989 rozhodl uspořádat výjimečný projekt. Oslovil více než 60 známých i méně známých osobností, aby se ohlédli za svými dětskými léty strávenými v období socialismu od 50. do 80. Let. A právě tyto příběhy budete moci vidět a slyšet, pokud se 19. února dostavíte do Divadla Oskara Nedbala na další představení Lukáše Hejlíka a jeho spoluherců.