Spisovatelé do knihoven se vracejí. Prvním autorem byla talentovaná Lucie Faulerová

Loňský ročník projektu Spisovatelé do knihoven sklidil neskutečný úspěch a není se tedy co divit, že se dočkal svého pokračování. I přes počáteční menší komplikace, kdy bylo záříjové čtení přesunuto, se tento projekt a jeho letošní autoři navrátil i do Městské knihovny Tábor. A bude pokračovat ve čtvrtek 22. listopadu čtením s autorkou Radkou Denemarkovou.    

V říjnu se návštěvníci táborské knihovny mohli setkat s prvním autorem, respektive autorkou, Lucií Faulerovou, nadějnou a velmi talentovanou slečnou, která debutovala svojí knihou Lapači prachu vydanou u nakladatelství Thorst.

S útlou, přesto však velmi silnou a všeříkající knížkou, jsem odjížděla na týdenní dovolenou na Krétu a natolik jsem se do ní zabrala, že jsem ji přelouskala během dvou hodin u bazénu. Od toho příběhu se prostě nedalo odtrhnout. Lapači prachu jsou o mladé ženě, která si žije tak trochu, no vlastně trochu hodně, bohémským životem bez zodpovědnosti, stálého vztahu a kamarádů.

Obklopuje se nejrůznějšími serepetičkami, které vystavuje na mnohých policích, v lednici má spíš láhev vína než bílé jogurty a u postele nedopitou skleničku z předešlé noci a plný popelník. Přesto si dost možná žije lepší a naplněnější život než její o tolik jiná sestra. Ta je vzorem ctnosti, spořádanosti a pečlivosti. Tato její stránka je ovšem, stejně jako lapači prachu její sestry, pokryta nánosem popílku a prachu, který se na všem usazuje ve stále větších a větších chomáčcích. A pod prachem jsou nejen jejich současné životy, ale především životy minulé.

Právě s touto knížkou a její hrdinkou, která je sice podivná a v mnoha ohledech nesplňuje očekávání dnešní společnosti, ale přesto je neskutečně sympatická, přijela Lucie Faulerová do táborské knihovny. Jejím návštěvníkům nejenže přiblížila Lapače prachu, ale dala nahlédnout do své další knížky, která bude, jak pevně věřím, stejně dobrá jako její prvotina. Musím říct, že si nedovedu lepší zahájení dalšího ročníku Spisovatelů do knihoven, než bylo setkání právě s Lucií Faulerovou, jejíž Lapači prachu byly tou nejlepší knihou, jakou jsem za tento rok přečetla.

Pokud jste toto čtení propásli, můžete tak maximálně hořce zaplakat. A pokud máte chuť, můžete se dalšího čtení zúčastnit již ve čtvrtek 22. listopadu, kdy do knihovny zavítá se svojí tvorbou Radka Denemarková.