Odešel potulný básník s láskou k ženám a životu, hudebník a cestovatel Lumír Slabý

 V noci ze soboty na neděli odešel po krátké nemoci na druhý břeh tvořit český básník, hudebník a cestovatel Lumír Slabý z Tábora. Bylo mu 68 let. Poslední rozloučení s ním se koná v úterý 7. května od 15 hodin ve spolkovém domě Střelnice v Táboře, kde dojde na hudbu, recitaci i tanec.  

Asi nebylo Jihočecha, který by mohl říci, že procestoval veskrze celý svět. Že napsal stohy básní i písní. Že hrál a zpíval po boku nejrůznějších slavných hudebníků. Že životem doslova protančil ve zdravém životním stylu. Že do důchodu odešel po rukou vestoje a vestoje každý rok dělal také novoročenky, které lidem po republice vesele rozdával. Stejně jako jeho básnické sbírky.

„Přáním je, aby si četba našla místo v každodenním životě. Má být pohlazením, i když občas mozolnatou rukou. Za pohlazení se přece nemá platit a co je zadarmo, je vždy lepší. Je to čistá radost," říkal u příležitosti vydání sbírky Zkouška sirén, na níž jako obvykle spolupracoval s akademickým malířem a dlouholetým kamarádem Teodorem Buzu.

"Na mém pracovním stole leží Lumírova sbírka veršů s pracovním názvem V prostoru nad hvězdami, kterou chtěl vydat ještě do konce roku. Tady je první sloka z poslední básně A to je tak všechno: Stane se to nějak rychle. Vůbec nepostřehnete okamžik. Kdy váš vývoj ukončí dopředný pohyb… Lumír Slabý byl silný. Byl blízko k Nebi i k Zemi, proto chodil po nohou i po rukou. Ale hlavně - létal. Proto u Lumíra splývají Čas, Prostor a Krása v Hudbu, Poezii a Lásku. Padající hvězda neumírá, jenom se posouvá," dodal k básníkovo úmrtí.

"Skromná a laskavá bytost s upřímným pohledem a milým úsměvem, jeho projev jsem vždy vnímala jako pohlazení, hloubka myšlenek, lidskost mu nebyla cizí, a tak pro mnoho z nás byl inspirací, jak vnímat naplno bohatství života. Byl to sportovec, umělec, básník,obdivovatel mladší generace, kterou se snažil vždy podporovat a vyzdvihnout, taky proto chvíle strávené s ním beru za nezapomenutelné. Vděčím mu za krásná slova a energii, kterou nám všem mladým věnoval," říká kamarádka Aneta Demuth Herová.

Bylo to dvanáct let, kdy se v táborské restauraci U Červeného koně na koncertu Big Papa seznámila s Lumírem i kamarádka Oksana Osadča.

"Když jsme se viděli podruhé, byla jsem zrovna ve Stánku na náměstí a slunce svítilo tak správně, že z toho byla láska. Lumír se zamiloval do mých očí a já do něj, že mi složil báseň, že za mnou na Stánek a do kavárny Aux chodil i další roky, že byl ochotný protancovat se mnou další a další koncerty Big Papa, že mi mockrát bezevšeho pomohl, že se na mě pokaždé srdečně usmál a zastavil se se mnou, i když už mi dávno nebylo osmnáct. Tahle ztráta mě hodně bolí. Nedokážu vesmíru odpustit, že si ho vzal tak brzy. Lumír mi byl něčím mezi dědou a starším bráchou. Díky za všechno. Za naslouchání a nekázání, za vyprávění, za cestu ke starý hudbě, za posilování sebevědomí. Za to, žes byl tak svůj," vzpomíná. 

Úředník neúředník

Lumír Slabý se narodil 31. srpna 1950 v Táboře, kde i vystudoval Obchodní Akademii. Nikdy nekouřil ani nepil alkohol. Věnoval se sportu, zejména volejbalu a plavání, i každodennímu otužovaní. Miloval hudbu (Mertu, Plíhala, Pospíšila, Prokopa i Stinga), četbu (Kainara, Hrubína, Steinbecka…), květiny a Václava Havla, s nímž si dopisoval. Veskrze celý život pracoval v bance jako úvěrový specialista. Práci však bral jako nutnost a nemohl se dočkat, až ze sebe kravaťáctví smyje v Jordáně. 

"Byl dokonce také předsedou odborové rady banky. Kontroloval zemědělcům úvěry, ti si ho samozřejmě chtěli předcházet. Vzhledem k tomu, že nepil, místo flašek mu dávali například svazek mrkve. Měli jsme z toho srandu," vypráví švagr Jiří Tvrdík.

I vzhledem až k asketickému a samotářskému (co se rodiny týče) způsobu života mohl si dovolit cestovat po celém světě. Vyhýbal se však cestovním kancelářím a organizovaným zájezdům (až na výjimky - obec angličtinářů aj.), jezdil veskrze sám, na vlastní pěst za pomocí příručky Lonely Planet. O zážitky se pak rád dělil u kávy v kavárnách nebo při besedách.

Lumír Slabý začal vydávat básnické sbírky po roce 1999, dělat autorská čtení i cestovatelské besedy. Lidé se s ním mohli potkat při Barevných čtvrtcích táborského Divadla Oskara Nedbala, v knihovnách, pražských Open Micech, kde vystupoval například po boku Tara Fuki, Vladimíra Merty, Jana Řepky a mnohých dalších, nebo na stránkách almanachu Divoké víno. Zůstaly po něm sbírky Svisty (2003), Šeptání proti zlu (2004), Něco divokého (2006), Tanec v příboji (2009) či Zkouška sirén (2014).

Od sedmdesátých let působil jako zpěvák, textař, konferenciér a pak i vedoucí jedenáctihlavého tanečního orchestru Heřmánek, který patřil v té době v republice ke špičkám a těšil hudbou lidi nejen při takzvaných čajích. Následovala účinkování coby zpěvák, skladatel a perkusista v autorských folkových kapelách Starý psi a mladý kočky a Spadané listí i jazz funkové formaci KlikaVen. Jako textař se uplatnil nejen v domovských skupinách, psal také pro hudebnici Lenku Novotnou z kapely Colorful People.

"Po nečekaně smutné zprávé o Lumírově vážném zdravotním stavu jsem s ním trávila několik hodin denně. Téměř do poslednich chvil života byl klidný, vstřícný, přátelský.
Při zvuku jeho oblíbené písně mi jemně tiskl ruku a bradou lehce pokyvoval do rytmu.
Jeho spokojený výraz se příliš nelišil od toho, který zná každý ,kdo Lumira viděl zpívat, tančit, recitovat básně, či vyprávět zážitky ze svých cest. Odcházel s úsměvem na tváři jako bezstarostné ditě a určitě si svou píseň zpívá dál...," dodala tehdejší přítelkyně, kamrádka Lenka Štěchová. 

A TO JE TAK VŠECHNO

Stane se to nějak rychle
Vůbec nepostřehnete okamžik
kdy váš vývoj ukončí
dopředný pohyb
Možná je tam chvíli strnulost
jako když se pyroklastický mrak
vaří v objetí žhavých jedů
nad kráterem
a oddaluje tu chvíli
vražedného zřícení
Ale třeba ten začátek zpětného chodu
ani nechcete vnímat
Mladé metamorfózy jsou
o moc zábavnější
I pro pozorovatele a fanoušky
A to je tak všechno
čím se dá vysvětlit
mé nedospělé chování

TRANSFER

Až naposledy odstartuju
už vidím se jak z kosmu dávám
k lepšímu slavné FROM ME TO YOU
lúzrům i pomazaným hlavám
potlesk mi bude ukradený
klidně se nechám ignorovat
můj transfer do kosmické pěny
už nechce další trapná slova
vesmír mě jako problém vnímá
syčí jak navztekaná zmije
po zvěrokruhu sviští slimák
a jako já už vesmírný je