Jaké jsou Možnosti milostného románu Jana Němce? Není to jen o nářcích

Rozchod s partnerem, partnerkou je věc, která se nevyhne nikomu z nás. Ať už máme svou momentální druhou polovičku a rádi sebevíc. Mohou mít mnoho podob, mnoho důvodů. Společné mají jen jedno. Bolí. 

 S každým dalším rozchodem něco ztrácíme. Mikroskopický kousek sebe, který obsahuje vše, co jsme do vztahu vložili. Všechen náš volný čas, energii, trpělivost, vstřícnost, lásku. Rozchod se nevyhne ani postavám nejnovější knihy Jana Němce Možnosti milostného románu. Nejde však o román zamilovaně patetický, růžový a přeslazený. Je skutečný, osobitý a vlastně úplně obyčejný. Protože to, co se v něm stane, se může stát a určitě stalo každému z nás. Jen o tom nikdo nenapsal. Tedy, až doteď.

Nina a Jan se potkali, celkem dvakrát. Nina a Jan spolu začali chodit, spát, žít. Milovali se, smáli se spolu, výletili, večeřeli. Všechno se zdálo být dokonalé. Jako by jeden pro druhého byli stvořeni. Pasovali k sobě jako dva kousky skládačky. A i když se ne vždycky shodli, dokázali spolu mluvit, diskutovat, debatovat. A pak se to všechno nějak zkazilo. Nina a Jan si začali lézt na nervy. A pohádky byl konec.

Možnosti milostného románu jsou knihou o konci. Jsou tak pravděpodobně i jedinou knihou, kde koncem vztahu opravdu vše končí. Pro každou z postav samozřejmě začíná nový život, nové možnosti a nové naděje, ale mezi nimi znamená konec příběhu skutečný konec. Většina knih o vztazích je o vztazích. Mohou začínat koncem a pokračovat hledáním nové lásky, mohou začínat prvním setkáním a pokračovat až ke svatbě, dětem a společnému životu. Němcův román je v tomto zcela jiný. Spolu s protagonisty prožijeme jejich vztah plný lásky, touhy, společných zážitků, sexu.

Vyslechneme slova pronesená nahlas i potichu, i ty, která byla zašeptána do noci a byla určena jen sluchu toho druhého. Necháme se laskat jejich vzájemnými dotyky, náš svět prozáří jejich smích. Zažijeme s nimi vše od prvního setkání, kdy byl jeden druhému protivný, arogantní a snad i trochu nabubřelý, až po úplný a nevyhnutelný konec, kdy vlastně dochází k témuž. Byť možná nevysloveně. A po celou dobu si ve skrytu duše přejeme, aby to těm dvěma vyšlo. Chceme svůj happyend. Přitom od začátku víme, jak to skončí. Nemůžeme s tím nic dělat. Protože román Jana a Niny už byl prožit a sepsán. Nejsou jiné možnosti. A tak nám nezbude nic jiného, než s poslední dočtenou stránkou knihu zavřít a začít psát náš vlastní příběh.

Skvělý rozbor nebo fňukání?

Němcův nejnovější román se setkává s mnoha rozporuplnými názory. Někteří ho považují za vynikající intelektuální vztahové dílo, jiní zas za fňukání mladého kluka, který se snaží intelektuálně jen působit a vylévá si v nesouvisle postaveném textu své zlomené srdce. Ať tak či tak, vzbudily Možnosti milostného románu velmi silnou čtenářskou pozornost a jednou z knih nominovaných na letošní ceny Magnesia Litera, což bezpodmínečně dokazuje jisté literární hodnoty této knihy. Sama za sebe musím říct, že za mě je tato kniha jednou z nejlepších, které jsem měla doposud tu možnost za letošní rok přečíst a bez zaváhání ji tak můžu všem doporučit.

Možnosti milostného románu jsou knihou nejen o rozchodu, ale také pestrou mozaikou lidských vztahů protkanou nespočtem odkazů na hudbu i literaturu, z níž zde nechybí ukázky, hodnocení nebo autorovi názory. To vše na pozadí brněnských uliček, studentských bytů, kaváren a veskrze literárního a intelektuálního prostředí.
Jsou knihou složenou z mnoha barevných sklíček zasazených do sebe zdánlivě chaoticky a nesourodě, přesto však jaksi komplexně. A i když se mezi nimi občas najde malý nedostatek nebo mezírka, místo, kde do sebe přesně a dokonale nezapadla, je celkový výsledek velmi poutavý, originální a neskutečně zajímavý. Spolu totiž tvoří příběh, který by mohl prožít kdokoli z nás.