Pátek, 06.11.2020 /
fotoreport + článek
Váha. Téma, které se skloňuje ve všech pádech. Buď jsme pro okolí moc hubení, moc tlustí, máme moc velký zadek, případně žádný zadek. Nikdy pro nikoho nejsme ideální a „tak akorát“. Proto řešíme, kolik vážíme, co jíme a co ne, hladovíme nebo se ze žalu, že jsme tlustí, přejídáme, a tak jsme tlustí ještě víc. Právě těmto dvěma extrémům řešení toho, kolik vážíme, se věnuje i britský autor legendárního Červeného trpaslíka Rob Grant ve své knize Špeky.
Právě Špeky nedávno odehrál Pavel Oubram s Kamilou Janovičovou v táborském Divadle Oskara Nedbala. Špeky realisticky a bez servítek ukazují oba extrémy toho, když se vám vlastní váha vymkne kontrole. Když se sami sobě vymknete kontrole. Hlavními hrdiny je kuchař a milovník jídla – člověk neskutečně obézní, který si přes břicho nevidí na špičky vlastních bot – a jedna puberťačka, jež se vzhlédla v módních ikonách z dívčích časopisů a i obyčejná žvýkačka pro ni představuje kalorického strašáka.
Představení to bylo lehce sarkastické, v jistých částech i odlehčené a humorné, přesto však vážné. Což je pro celý příběh i jeho divadelní adaptaci jedno velké plus. Díky odlehčeným, humorným a mnohdy až absurdním scénám, které čtenáře/diváka rozesmějí, se stává toto literární dílo přístupným i pro ty, kteří se jinak takovým tématům záměrně vyhýbají. A pokud nejste fanoušek literatury a potrpíte si spíše na divadlo, určitě se podívejte na web Listování, kde se dozvíte kompletní program všech představení. Pak už nezbývá nic jiného, než doufat, že doba a vláda dá a všechna naplánovaná scénická čtení se uskuteční tak, jak mají.