Květná neděle patřila Cenám Magnesia Litera. Knihou roku se stal Klusákův příběh o Gottovi

„Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo v ní neumí číst,“ pronesl kdysi Carlo Goldoni a je to bezesporu pravda. Právě knihám patřil nedělní večer 10. dubna. Po dvou letech covidových a několikrát přesouvaných ročnících se totiž každoroční udílení literárních cen Magnesia Litera vrátilo ve své tradiční podobě. Nakladatelům, ilustrátorům, překladatelům a dalším lidem sdružovaným kolem literatury se opět otevřely dveře Nové scény Národního divadla. Mezi nominovanými se objevily nejen skvělé knihy českých autorů, které v loňském roce vyšly, ale také výjimečné překlady či knihy, které čtenáře obohatí především svým grafickým zpracováním.

Velkým gestem solidarity i toho, že literatura a kultura obecně spojuje, bylo internetové propojení s ukrajinským básníkem Serhijem Žadanem, který v živém vysílaní poděkoval všem za pomoc, jež je válkou ztižované zemi poskytována a projevil přání, aby současná situace brzy skončila a Ukrajina mohla obnovit nejen zničená města, ale i svou bohatou kulturu, která dostává těžkou ránu. Cenu za překladovou literaturu navíc předávaly dvě významné ukrajinské básnířky Julia Kučar, která před válkou uprchla právě do Čech, a Marie Iljašenko. A kdo si nakonec cenu, která i svojí podobou znázorňuje knihu, odnesl?

Cenu za nakladatelský čin si převzala graficky velmi zajímavá a krásná Lipnická Bible, do jejíhož zpřístupnění čtenářům se s velkou odvahou vrhl Spolek Za záchranu domu Jana Zrzavého. Debutem roku se stal románový obraz slavné Anežky České. Tajemství je knihou o jejím životě, jak „se asi mohl stát“ a ukazuje Anežčinu životní pouť před tím, než se rozhodla vstoupit do kláštera.

Kromě knih je Magnesia Litera udělována i internetovým blogům, do nichž v současné době spadají i nejrůznější facebookové a twitterové profily. Ty se zpravidla dočkají i svého knižního zpracování. Letošním vítězem této ceny se stal facebookový profil Řecké štěstí, jehož autorka přináší pestré zážitky právě z Řecka, kde dlouhodobě žije.

Čtenářsky nejzajímavějšími kategoriemi jsou ovšem ceny za beletristickou literaturu, která má zcela pochopitelně nejvíce příznivců. A nejde jen o literaturu z českého prostředí, ale také tu zahraniční, na které se podílejí skvělí čeští překladatelé.

Literu za překladovou literaturu si zcela zaslouženě odnesla dvojice překladatelů Michaela Benešová a Michael Alexa za překlad neskutečně obsáhlé sci-fi knihy polského autora Jaceka Dukaje s názvem Led. Nejlepší českou prózou se v letošním roce stala kniha Destrukce mladého a jistě nadějného autora Stanislava Bilera, která přináší obraz jedné vesnice postupně demolované velkou korporátní firmou, jež všechny její obyvatele udržuje v mylném přesvědčení a iluzi, že je vše zcela v pořádku.

Magnesia Litera nezapomíná ani na poezii, která se sice v posledních letech stává spíše okrajovým čtením pro velmi úzký kruh čtenářů, o to více je proto třeba docenit a ocenit její kvality. Odkud to přichází je silnou, upřímnou a velmi otevřenou reflexí Vladimíra Beneše, který ve svých básních vzpomíná nejen na předválečné události, ale obrací se na čtenáře i s otázkami o smyslu lidské existence a jeho ukojenosti v jazyce. Právě tato sbírka emočně velmi napjaté poezie se stala letošní vítěznou sbírkou.

A nezapomínáme ani na dětské čtenáře, kteří jsou jakýmisi novými rostlinami v zahradě literatury. Právě z nich rostou další nenechaví čtenáři a možná i příští spisovatelé, jejichž knihy se jednoho dne objeví v nominacích těchto literárních cen. Letošním vítězem knihy pro děti a mládež se stala humorná a přesto v mnohém velmi poučná kniha Kabát a kabelka Marky Míkové, která ukazuje dětem život zdánlivě obyčejných věcí, které ale mohou zažít velká dobrodružství.

Největší pozor letos jistě sklidila kniha Pavla Klusáka Gott: Československý příběh. Ta ukazuje našeho pravděpodobně nejslavnějšího popového zpěváka se všemi jeho úspěchy a pády, bez příkras a bez pozlátek, bez odsouzení. Upřímně, otevřeně a velmi lidsky, tak jak by měl být vnímán každý člověk, ať už dokázal cokoli. Právě pro svou přístupnost všem čtenářům a skvělé zpracování si tato kniha letos odnesla nejen cenu za publicistiku, ale stala se také knihou roku, což je jistě velmi česné uznání.

V neposlední řadě je třeba upozornit na graficky velmi nepojivou, přesto však přínosnou knihu Ohroženi hmyzem? Jana Žďárka, v níž podává svědectví o životě a pokrocích, které jsme jako lidstvo během let v říši zvířat učinilo. Cenu čtenářů si odnesl Pavel Tomeš za svůj humorný a s nadsázkou podaný román o smrti Až na ten konec dobrý.

Ceny jsou rozdány, knihy a jejich autoři oceněni. Nezbývá než se těšit na příští ročník a ten zbývající čas strávit s nějakou pěknou knihou.

Foto: Nakladatelství Host Brno