Vetřelec na Hluboké. Alšova jihočeská galerie vystavuje práce HR Gigera. Jak na něj vzpomíná spolupracovník David N. Jahn?

Alšova jihočeská galerie, ve spolupráci s Museem HR Giger ve švýcarském Gruyères, Carmen Maria Giger a sběratelem Marco Witzigem, připravila v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou výstavu švýcarského umělce HR Gigera. Malíř, sochař a návrhář se proslavil zejména jako stvořitel uměleckého směru biomechanický surrealismus a filmového, Oscarem ověnčeného monstra Vetřelec. Giger bývá označován za největšího vizionáře mezi umělci 20. století. Stylově vyšel ze surrealismu, jehož formu naplnil postkatastrofickou skepsí i existencialismem, který přinesly obě světové války. Název výstavy Metamorphoses (Proměny), která potrvá do 19. listopadu, reflektuje nejen vlastní umělcovu různorodou tvorbu, ale také jeho kresby, které jako ctitel Franze Kafky vytvořil na základě slavné povídky Proměna. HR Giger byl jinak velkým ctitelem českoněmecké literární scény a byl kromě Kafky fascinován magickým světem Gustava Meyrinka.

FOTOREPORT V GALERII POD ROZHOVOREM

K výstavě, jež aktuálně patří k nejnavštěvovanějším v historii galerie - doposud ji navštívilo kolem 24 000 diváků, se konají mnohé komentované prohlídky, například v sobotu 16. září od 14 hodin ji povede David N. Jahn (aka Sonny Vargas), který s HR Gigerem spolupracoval jako osobní asistent a je známý jako principál Prague burlesque. Právě tohoto umělce jsme zastihli také na jedné z letních prohlídek, kterou vedl ředitel AJG Aleš Seifert.

V jaké době jste u pana Gigera pracoval?
Začal jsem u něj pracovat kolem roku 2000 a přímo u něj v ateliéru jsem dělal do roku 2005. Pak se spolupráce přerušila, ale stále jsem tam dojížděl a pendloval jsem mezi Prahou a Curychem. Tenkrát se dělal výstava v Technickém muzeu Praha a přitom jsem pracoval na dokumentárním filmu H.R. Giger Revealed. Takže celkově ta spolupráce trvala deset let.

Na čem jste u něj dělal?
Začínal jsem opravdu od píky. Dělal jsem manuální práce, úklidy coby majordomus, staral jsem jako asistent i například o rozhovory s médii a podobně. Ve volném čase jsem pečoval také o fontánu Zodiac a dělal jsem malé vetřelce a sošky jako merchendise. Do toho se připravoval Giger Bar Museum. Byla to všeho chuť a bylo toho spoustu.

Vy máte vystudovanou nějakou výtvarnou školu?
Studoval jsem grafiku na soukromé umělecké škole v Praze Čakovicích. Spíš se nyní ale věnuji produkční práci a produkuji kabaretní burleskní představení - Pražská burleska. Docela tam cit pro vizuálno využívám.

Jaký byl pan Giger, jak se s ním spolupracovalo?
Byl výborný. Musím přiznat, že jsem nebyl úplně jeho skalní fanoušek. Ale měl jsem ho rád jako člověka a tím, jak jsem ho poznával, dílo mi přirůstalo postupně k srdci.

Můžete ho nějak charakterizovat?
Byl velice bezprostřední a měl výborný humor. Na Švýcara! (smích) Hodně koukal na filmy, stále něco vymýšlel, vytvářel a skicoval. Takže jsme spolu často komunikovali a řešili věci přes telefon v domě, třeba i zadávání práce. To bylo takové srandovní. Po večerech večere a vínko.

Jaký měl pan Giger rád humor?
Nedá se to zcela popsat, protože švýcarština je velice zvláštní jazyk se silným akcentem alt deutsch - starověké němčiny. Humor je tedy velice specifický. Můžem ho ale charakterizovat jako černý a suchý.

Říkal jste, že jste Gigerově dílu přicházel na chuť až postupně. Máte nyní něco oblíbeného?
Mně se hodně líbí ty rané tušové černobílé věci. Ty mám z estetického hlediska moc rád. Pak ikonický nábytek - stoly a židle. To je naprosto fantastický. Měl velmi dobrý cit pro hmotu, pro zhmotňování těch svých fantazií. Tam to začíná být vždy zajímavé.

V sobotu 16. září budete návštěvníky provázet na výstavě HR Gigera v Alšově jihočeské galerii osobně. Na co se mohou těšit?
Na osobní přístup a myslím, že budu hodně nervózní, takže se nejspíš projeví alter ego Sonny Vargas a prohlídka tak bude i s humorem. Nejsem kunsthistorik, abych uměl o Gigerově díle podrobně mluvit, ale budu se snažit dát prohlídce jiný rozměr a návštěvníci nepřijdou ani o historky a osobní zážitky.