Pláňata Petry Dvořákové rozhodně nejsou planým příběhem

Pravděpodobně v každé rodině se najde nějaká bolest, něco, co není úplně dobře, něco, co je pro všechny její členy bolavým místem, třináctou komnatou. Petra Dvořáková má nejspíš k takovým komnatám klíče a v každé svojí další knížce některou z nich otevře. Nejinak je tomu i v jejím posledním románu Pláňata, který v loňském roce vydalo Nakladatelství Host a brzy se dočkal i audioknižního zpracování v produkci OneHotBook. Ti do tohoto tíživého příběhu nepochopení a (ne)lásky za neutěšených dob komunismu vtiskli další rozměr vnímání, který bezpodmínečně musí zasáhnout každého, kdo se rozhodne mu naslouchat.

Pláňata jsou silným a v mnoha směrech emotivním románem, který pracuje nejen s dost otevřeně popsanými roky pod komunistickou vládou, ale i s bolestnými událostmi odehrávajícími se uvnitř jedné rozvětvené rodiny, v jednom více generačním domě a navíc z pohledu snad všech protagonistů, kterých se obyčejné i náročnější okamžiky běžných dnů týkají. Snad nejhlasitěji se tu pak ozývá Pavlína, která se musí vyrovnat nejen s vlastním dospíváním, láskou a školními starostmi, ale především s rodiči, kteří mají, samozřejmě, spoustu svých problémů, které je frustrují často natolik, že na celou rodinu dopadá všeobecná nepohoda, zbytečné hádky a nedorozumění, kterým by se, za normálních okolností, dalo poměrně snadno vyhnout. Situaci ani neprospívá stupňující se náklonnost k alkoholu, kterým její otec řeší snad vše, co se mu v životě nedaří. A jak byla řeč o více generačním soužití, tak ani to, že všichni žijí s Pavlíninými prarodiči, tchýní a tchánem jejího otce, tak ani tohle soužití často situaci zrovna dvakrát neprospívá. Jenže nějak není jiné cesty.

Čtenáři Petry Dvořákové si i v tomto románu přijdou na své a kdo má její tvorbou nějak více zmapovanou, asi tuší, do čeho se pouští. To ovšem neznamená, že tato, jedna z předních českých autorek, už nijak a ničím nepřekvapí nebo nešokuje. Naopak. S každým dalším románem ukazuje, že má stále co říct, že její studnice nápadů se nevyčerpala a že její příběhy jsou stále velmi intenzivním, byť v mnoha směrech bolavým zážitkem, který otvírá důležité rodinné i společenské otázky poplatné každé době. Dobové zasazení jejích románů je totiž jen pomyslnou třešničkou na dortu, které celou situaci a atmosféru vždy jen podtrhne, dokreslí a často, jako právě v případě Pláňat, přinese protagonistům jejích románů jen další svízele.

Vzhledem k tomu, že je tento příběh skvěle napsaný a ukazuje vynikající autorčin literární talent a smysl pro jazyk, je jasné, že audioknize není co vytknout. Skvělým benefitem tohoto titulu je především to, že každou z postav, jež nám do celého příběhu vnáší svůj vlastní osobitý pohled předčítá/vypráví jiný herce. Posluchači je tak od začátku jasné, číma očima se na jednotlivé situace díváme, každá z postav dostala vlastní a jedinečný hlas, který ji vystihuje, jednoznačný styl projevu a zabarvení hlasu, které ji vystihuje. V neposlední řadě nesmíme opomenout ani jednotlivé hudební předěly a celkový podkres, který každý jeden vyposlechnutý okamžik umocní a dodá mu ještě větší hloubku.

OneHotBook obecně odvádí na audioknihách vynikající práci a na své produkci si dává maximálně záležet. Pláňata jsou jen dalším, jasným důkazem toho, jak moc důležité je vybrat pro takový formát „čtení“ toho správného člověka, ty správné lidi, kteří vám mají daný příběh vyprávět a přinést vám tak jedinečný zážitek, který se třeba, někdy, v něčem, nejenže vyrovná, ale může i překonat knižní verzi. Jestli jsou Pláňata lepší v knižní nebo audioknižní podobě necháme na vás, vřele doporučit však můžeme obě verze příběhu. Ten sice přináší mnoho otázek, ale zároveň i odpovědí, které si často musí každý z nás najít uvnitř sebe. A to je právě obrovský bendit knih Petry Dvořákové. Nic nepředkládá narovinu, nic svým čtenářům nevnucuje, dává jim možnost pracovat s jejími příběhy intuitivně a individuálně, nacházet v nich řešení na vlastní problémy a zamýšlet se nad tím, jestli některé konflikty a neporozumění nejsou jen důsledkem něčeho většího, co zůstává skryto a zamčeno kdesi v temnotě sklepů.