Záříjová noc opět patřila literatuře

Jako každý rok, i letos se do měst a veřejných prostor vrátila literatura, která na pár hodin ovládla divadla, kavárny, vinotéky, knihovny a další místa, která jsou jí nakloněna. Ani Tábor nezůstal samozřejmě pozadu a na pěti různých a krásných místech pohostila nejen pět vynikajících předčítačů, ale s nimi i pět výjimečných a tematických rozmanitých knih, které svými tématy přináší nejen zábavu, ale i krásu jazyka, pestrou škálu témat a rozmanitost příběhů.

Pokud se budeme pohybovat přesně po mapě míst, navšítívme v první řadě kavárnu Café Maňana, kde z románu Zpívám já a hora tančí, nejnovější knihy nakladatelství Euskaldum, předčítala pedagožka Eva Kotrčková. V této knize z pera španělské autorky Irene Solá navšítíme širé pláně i příjemná zákoutí katalánských Pyrenejí, jejich obyvatele a především těch, kteří zde vypráví své vlastní příběhy, otvírají dveře skříní z nichž, dost možná vypadne nejeden kostlivec a reflektují nejen své vlastní životy, ale i okolní svět a události, jež ho utvářejí, mění a ovlivňují.

V městské knihovně, která se v rámci rozsáhlé rekonstrukce přesunula do prostor staré pošty na Žižkově náměstí předvedl svůj přednesový i herecký talent Sébastian Trpák, herec amatérského divadla a mašínfíra, který nás v rámci ukázky z povídkové knize Zádrhely v níž se jednotlivé příběhy a scény vzájemně mísí a prolínají a dávají tak dohromady pestrou a barevnou mozaiku lidských osudů, absudrních okamžiků a postav, které svou chutí do života a nadhledem povzbudí nejednoho čtenáře.

Hvězdou letošní Noci literatury byl bezkonkurenčně herec, dabér a knižní předčítač Igor Bareš, který za svou hereckou kariéru propůjčil hlas nejen mnoha filmovým, divadelním i seriálovým rolím, ale také mnohým knihám. Pro předčítání z vážně-humorného románu Pivo na Loiře byl tedy vynikající volbou. Ostatně, příběh muže, který v rize vinařské oblasti rohodne založit pivovar a přinést tak na stoly místních i jiný nápoj než právě typické víno. Vše je zde líčeno se sarkastickou lehkostí, vtipem a zároveň i dramatickou katastrofičností, která celému příběhu dodá ten správný říz a realističnost.

Předposledním místem, které hostilo další výjimečnou knihu bylo táborskými oblíbené Bistro Pražská, jež se specializuje nejen na zdravé a převážně vegetariánské obědy, ale dáte si u nich i vynikající kávu nebo brunch s přáteli. V podání současného ředitele ZŠ Husova Jaroslava Nováka jsme měli možnost vyslechnout ukázku s poměrně kontroverzní knihy Mít a být belgického autora Dimitriho Verhulsta, který svérázným způsobem zavede čtenáře do prostor psychiatrické léčebny, kde se duše mrtvýh zbavují své závislosti na životě. Nechybí nejrůznější léčebné metody, vztahy mezi jednotlivými "pacienty" i osobitý pohled hlavního protagosty, který se chtě nechtě musí připustit, že je jednou provždy mrtvý.

Ani rekonstrukce Divadla Oskara Nedbala nezabránila tomu se další čtení uskutečnilo právě v jeho prostorách. Jak získat trošku času a vrátit se o pár okamžiků zpět, abychom zlepšili svoji budoucnost, něco napravili, něco změnili a nalést ztracenou jistotu? Odpověd na tuto otázku můžeme najít v románu Časokryt, který právě v DON Klubu táborského divadla představil krátkou ukázkou rozhlasový redaktor Jan Kopřiva.

Jak vidno stejně jako v loňském roce i letošní Noc literatury stála za to, a to nejen výběrem zajímavých a architektonicky výjimečných míst, která svojí atmosférou přispěla k přivětivému rázu celého večera, ale i jednotlivými knihami, které by třeba, za normálních okolností, zapadly v tom obrovském množství vydávaných titulů, které se na nás valí z reklam a regálů knihkupectví. Snad i další noc plná knih, která nebude v ulicích měst chybět ani napřezrok, bude stejně inspirativní jako byla ta letošní.