Zemřel přední český historik, znalec doby husitské a spisovatel František Šmahel

 V neděli 5. ledna zemřel ve věku nedožitých 91 let profesor PhDr. František Šmahel, DrSc., Dr. h. c. S Husitským muzeem v Táboře spojil František Šmahel svoje profesní i osobní osudy v době na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, kdy mu představitelé vládnoucího komunistického režimu znemožnili odborně působit v akademických institucích.

Tehdy začal vystupovat na proslulých husitologických táborských sympoziích a spolupracovat s vedením táborského muzea. V roce 1983 byla v Táboře otevřena tehdy koncepčně zcela nová – a z muzejního hlediska průkopnická – stálá expozice, k níž psal scénář. Brzy poté se stal řádným zaměstnancem muzea. V oněch letech také působil v redakci odborného časopisu Husitský Tábor, jenž díky Šmahelovi získal mezinárodní renomé. František Šmahel v něm publikoval své klíčové statě věnované táborské husitské obci, jež poskytly základ pro dvousvazkovou práci o dějinách Tábora v letech 1420–1452.

Toto dílo mu již v době svobody po zásluze přineslo udělení čestného občanství města Tábora. Mimo to získal František Šmahel ocenění mnoha vědeckých a vzdělávacích institucí doma i v zahraničí. Po odchodu z Husitského muzea se stal ředitelem Historického ústavu AV ČR, byl jmenován mimo jiné členem Učené společnosti ČR, dopisujícím členem Britské Royal Historical Society, British Academy, Medieval Academy of America.

Odbornou činnost Husitského muzea sledoval František Šmahel nejen v době svého aktivního působení v Historickém ústavu Akademie věd nebo v Centru medievistických studií, jež také pomáhal zakládat, ale i po odchodu do důchodu. V roce 2017 vydal společně s jazykovědkyní Alenou Černou edici cenného historického pramene – nejstarší táborské městské knihy (z let 1432–1452). O tři roky později shrnul své dřívější studie v tématickém sborníku Návraty k pramenům.

Studie k počátkům husitského Tábora a téhož roku připravil a uvedl aktualizované vydání svých dějin Tábora jako I. svazek plánovaného souhrnného zpracování táborských dějin od středověku do moderní doby. Byl to dávný Šmahelův sen, který se podařilo naplnit jeho žákům a následovníkům alespoň částečně vydáním III. dílu, věnovaného období 19. a 20. století, v roce 2023. Bohužel, vydání II. dílu (16.–18. století), k němuž má dojít na jaře tohoto roku, se František Šmahel již nedočkal. Kniha, která symbolicky navazuje na Šmahelovo nejvlastnější dílo, bude profesoru Šmahelovi věnována. V paměti Husitského muzea i města Tábora zůstane na Františka Šmahela nejsvětlejší památka.

Odchod předního českého historika, medievisty a znalce husitské epochy je závažnou ztrátou pro českou historickou obec. Ve své dlouhé a bohaté odborné kariéře se věnoval různorodým tématům především z dějin pozdního středověku a počátku novověku. Jeho odborný zájem se rozprostíral od humanismu, renesance a reformace ve střední Evropě přes dějiny středověkých univerzit, středověkou ikonologii a ikonografii, k pozdně středověké vzdělanosti a mentalitě lidí středověkého světa. Významné místo zde zastávalo právě husitství, jež sám profesor Šmahel označoval za „reformaci před reformací“. Avšak nejen proto pociťuje Husitské muzeum v Táboře odchod profesora Šmahela zvlášť bolestně.