Andrew Miller vás věrohodně vezme do míst, kde z hrobů přetékají mrtvoly

Britský spisovatel Andrew Miller nás ve svém románu Čistý zavede do pochmurného a špinavého prostředí Paříže roku 1785. Do tohoto neutěšeného prostředí přijíždí mladý inženýr Jean-Baptiste Baratte a přiváží s sebou i pověření od samotného krále. Musí srovnat se zemí místní hřbitov a kostel.

Důvod je prostý. Hřbitovní půda je přeplněná mrtvolami a doslova jimi přetéká. V nedávné době dokonce došlo ke zborcení podzemní části jedné ze zdí a ostatky několika mrtvol z hromadného hrobu se objevily na ulici a v nejbližších domech. Je tedy nezbytnou nutností hřbitov zničit a půdu důkladně vyčistit.

V průběhu příběhu se Jean-Baptiste Baratte spřátelí s varhaníkem, který je nucen své místo v kostele opustit. Věčně opilý, přátelský a nevázaný Armand dokáže Barattovi dny a práci vlámských dělníků, kteří na zničení hřbitova pracují, zpříjemnit a jistým způsobem odlehčit odpornou, neutěšující a děsivou práci. Armand, ale není jediný, ke kterému Baratte cítí náklonnost. Jeho pobyt v Paříži mu začnou zpříjemňovat i náhodná setkání s překrásnou dívkou, která v něm probudí city, jež by v sobě nehledal.

Trochu utahaný začátek

Zápletka románu není špatná a celá kniha je výborně napsaná. Jediná škoda je, že zhruba do poloviny knihy se nic moc nestane. Nedojde k ničemu důležitému, nestane se žádný zvrat, dokonce se ani nezačně pracovat na zničení hřbitova Neviňátek ani samotného kostela. Polovina knihy se věnuje jen dnům, kdy Baratte čeká na dělníky, prochází se Paříží se svým přítelem Armandem a snaží se nějak ,,zabavit“ do doby, než bude moci začít z prací.

Pak už je děj knihy překvapivě čtivý, zajímavý a napínavý. Proč to takto nemohlo být od začátku? Rozhodně by to příběhu dodalo jisté kouzlo a čtenář by se od ní nemohl odtrhnout. Já osobně jsem se musela do čtení pořádně dokopávat, abych se konečně dostala k pasážím, které jsou pro příběh důležité a ve finále jsem se tak dostala k samotné zápletce. Jakmile tedy překonáte první nezáživnou polovinu, stojí čtení Čistého za to a nedá se mu naprosto nic vytknout.

Jako byste tam žili

Od Čistého opravdu nečekejte žádný romantický, poklidný a odpočinkový příběh. Je to drsné a dechberoucí čtení, nad kterým vám zůstane rozum stát. Navíc, příběh je vsazen do prostředí, které k romantickým procházkám nevybízí. Autor poměrně živě popisuje špinavé, odporné a smrduté prostředí tehdejší Paříže a výborně vykresluje životy tehdejších lidí.

Čistý je nápaditý příběh, jenž dnešní čtenář nebude moci s ničím podobným porovnat. Nic, co by se tomuto dílu alespoň trochu podobalo, u nás dosud nevyšlo. Alespoň si toho nejsem vědoma...

Vázaná kniha Čistý vyšla u nakladatelství Host (www.nakladatelstvi.hostbrno.cz), má 360 stran a do češtiny ji přeložil Tomáš Kačer. Pořídíte ji za 280 korun.

PROFIL:
Andrew Miller se narodil roku 1960 v Bristolu, pobýval ve Španělsku, Japonsku, Irsku a Francii a nyní žije v Somersetu na jihozápadě Anglie. Jeho první román Ingenious Pain (Důmyslná bolest, 1997, česky Mladá fronta 1999) získal beletristickou cenu James Tait Black Memorial Prize, mezinárodní literární ocenění International IMPAC Dublin Literary Award a italskou cenu Premio Grinzane Cavour. Od té doby napsal pět dalších románů včetně knihy Oxygen (Kyslík, 2001), která se v roce vydání probojovala do užší nominace na Whitbreadovu cenu a Man Bookerovu cenu. Za román Čistý získal cenu Costa za nejlepší knihu roku 2011.