Antické mýty jsou stále mezi námi

Doby, ve kterých se lidé třásli strachy před velikostí řeckých bohů, jsou pryč. Nepořádají se velkolepé oslavy na jejich počest, ani se jim nestaví kolosální chrámy. V povědomí dnešních lidí se udržují díky knize Staré řecké báje a pověsti, která jejich příběhy podává tím klasickým způsobem. Toto téma však nezůstává zakonzervované jen ve své staré podobě. Autoři si do svých děl vypůjčují božské hrdiny z Olympu, aby je mohli provést svým novým příběhem.

Jedním z těchto autorů je John Updike se svou knihou Kentaur z roku 1963. Román vyprávějící příběh o vztahu otce a syna, kteří kvůli rozbitému autu tráví několik dní odříznuti od zbytku své rodiny. Otec Georg je laskavý a oblíbený učitel, ale bohužel je trochu nepraktický v běžném životě. Jeho syn Peter je klasický kluk, jehož hlavním cílem je získání vysněné dívky. Do toho se ale potýká s kožní chorobou a strachem o otce. V jeho mladé mysli se objevuje potřeba otce nějakým způsobem zachránit a podpořit. Jejich společně strávený čas ukazuje hloubku, jaké může dosáhnout vztah otce a syna. Tento příběh by nebyl ničím odlišný od ostatních, kdyby se jeho hlavní dějová linie nezrcadlila do příběhu o moudrém kentauru Cheironovi. Vyprávění o jeho osudech je podobném antickým mýtům a je podáno velmi poetickým způsobem, plným abstraktních a symbolických obrazů. Tento zdánlivě všední příběh s autobiografickými prvky se dnes poprávu řadí ke klasickým literárním dílům.

Naprosto odlišným příkladem je prvotina britské spisovatelky Marie Phillips Když bohové dělají průsery. Už podle názvu se dá soudit, že nepůjde o žádné vážné téma. Autorka usadila příběh řeckých bohů do současného Londýna. Apollon, Artemis, Afrodita a další tam žijí již od roku 1665 a bohužel mají své nejlepší časy už za sebou. Postavy, jejichž ego dosahuje obrovských rozměrů, si za tak dlouhou dobu lezou hrozně na nervy a ještě musí pozorovat život obyčejných lidí, kteří v ně už nevěří. A protože v ně nevěří a neuctívají je, nedostává se jim ani darů. Nezbývá jim jiná možnost, než si na živobytí vydělávat jinou cestou. Afrodita, jako bohyně lásky, našla uplatnění v oblasti erotické linky a například Apollon pracuje jako věštec v kabelové televizi. Do příběhu vstupuje zamilovaný lidský pár, který po mnohých problémech dokáže pomoci sobě, i našim bohům. Humorná a až bláznivá kniha si našla mnoho příznivců nejen v Británii, ale i u nás. Hlavním důvodem může být lehkost vyprávění a i originalita námětu.

Oživování starých mýtů v nových příbězích může být nejen příjemnou změnou v dnešní záplavě knih, ale i způsobem, jak se o daném tématu něco přiučit. Každá z výše uvedených knih má alespoň špetku naučnosti, i když třeba podané humorným způsobem.