Herec Lukáš Hejlík přiveze do táborské Střelnice Brownovo Inferno

 Dnes, v pondělí 29. září, se v Táboře poprvé uskuteční scénické čtení Lukáše Hejlíka z jeho projektu Listování. Představí se zpracováním románu Inferno od Dana Browna. Dílo může být pro Tábor zajímavé i tím, že jeho překlad obstaral táborský rodák David Petrů. "Počítáme, že tímto představením zahájíme tradici Listování v Táboře, další vystoupení je již v jednání," říká ředitelka knihovny Eva Měřínská. Představení začíná ve 20 hodin domě Střelnice.

Kdo s nápadem na Listování vlastně přišel?
Jako tři spolužáci z Vyšší odborné školy herecké jsme měli v našem prvním angažmá v roce 2002 v Jihočeském divadle spoustu volného času a elánu vytvořit něco svého. Všichni tři (tedy já, Pavel Oubram a Věra Hollá) jsme rádi četli. Vysnili jsme si udělat divadelní představení z knihy Alessandra Baricca Oceán moře. Naše „režisérka na dálku“ Helena Glancová po přečtení scénáře řekla: to je tak na divadelní čtení. A vzniklo to. Nevinně. Po těch letech existence máme hotových 83 titulů, stali jsme se průkopníky žánru scénického čtení, které zní hrozně nudně, ale projekt je živý, akční, poutavý. Doprovodili nás autoři jako Tomáš Sedláček, Robert Fulghum, Mariusz Szczygieł, Stephen Clarke, ale i třeba Dan Brown.

Jak se liší scénická čtení od klasického předčítání úryvků?
Velmi! Předčítání zní hrozně. Nesedíme za stolem, s knihou se hýbeme, máme kostýmy, muziku v akci, představujeme celou knihu, jak řekl Dan Brown po našem představení Inferna: Waw, to bylo dokonalé espresso z mé knihy. Všichni autoři světa říkají: To je úžasné, nechte si to registrovat, za to by vám naši nakladatelé utrhali ruce. Ale základ úspěchu naší produkce jsou právě ty dokonalé úpravy. Scénické čtení také nezní úplně sexy, ale to, co s knihou děláme, nenudí a dokazuje, že i ve světě internetu, zábavy, sociálních sítí, fotek, zkratek - může i kniha zůstat dobrou vkusnou zábavou. A to jen díky dvěma tradičním žánrům - literatuře a divadla.

Podle čeho vybíráte knihy a co vůbec obnáší příprava a organizace.
Za těch skoro 12 let, co s tímto projektem brázdíme po všech luzích a hájích, se nám vyplatilo především neopakovat se. A tak přijímáme výzvy a zkoušíme experimentovat žánrově a zároveň reflektovat i to, co se dostává na knižní pulty. Však kuchařské knihy vycházejí hojně, stejně jako sportovní životopisy. Ba přímo trhají žebříčky bestsellerů. A tak jsme v LiStOVáNí vařili nebo hráli po boku právě Usaina Bolta (tedy Dan Brown promine, Usain je možná ještě známější autor..). Ale samozřejmě uvádíme romány, povídky, prózu především. Nicméně nechceme se divákům, zvláště na našich stálých scénách opakovat. A moc se těším z toho, že se LiStOVáNí dostává i do nových měst, a to natolik, že se do nich vracíme. Mám radost z toho, že se lidi po všech těch městech na nás každý měsíc těší, že nejdou za tituly, vědí, že přineseme zase něco nového - ať už je to neslavnější nebo nejméně známý autor světa, bude to stát za to. A pak už jim je také jedno, jestli v tom hraju já, jako seriálový obličej, nebo i někdo jiný z mých skvělých kolegů.

A podle čeho vybíráte města, kam s kterou knihou dorazíte?
Odpovídám na zájem těch měst a daných institucí, divadel, knihoven, kaváren a často i samotných jednotlivců. Mám vždycky zájem tam s LiStOVáNím přijet a hlavně se i vrátit. Pak má náš seriál smysl.

Pro jaké věkové kategorie hrajete?
Pořád mluvíme o večerních představeních, ale dopoledne odehrajeme ročně až 300 představení pro školy, od mateřských po střední či vysoké. Tam má LiStOVáNí i edukativní dopad - zvyšujeme u teenagerů důvěru v knihu, že čtení není nic, za co by se mohli stydět. Po našem představení je v knihovně třeba roční rezervace na knihu od žáků, kteří do knihovny do té doby ani nechodili. To je fantastické!

Jaké jsou ohlasy diváků, hlavně těch mladších? Řekl byste, že něco má větší úspěch?
Je to právě dokonalé, když vidíte mutujícího puberťáka, který vám dává v osm ráno v tělocvičně najevo, že vás rozhodně nebude poslouchat, na konci představení se smát, dojímat, stydět se. Stejně tak potěšující je, když máte Dana Browna na vyprodané Nové scéně Národního divadla v Praze a říká vám přede všemi, že to, co děláte, je naprosto originální a skvělé. Ale nejvíce si cením, když se dostaneme do menších měst, za všechny můžu jmenovat třeba Valtice, kam se lidé každý měsíc na nás hojně vrací a cení si toho, že za nimi vždycky s něčím přijedeme. A takových měst je téměř už třicet.

A vaše plány do budoucna, na které knihy se třeba můžeme v blízké době těšit?
Od září 2014 každý měsíc kromě klasických turné večerních listovaček pro dospělé, připravujeme s několika městy i turné takzvaných rodinných veřejných LiStOVáNí. Věřím, že nás doprovodí i autoři skvělých dětských knížek jako Iva Procházková (Eliáš a babička z vajíčka), Miloš Kratochvíl (Prázdniny blbce č. 13), Petra Soukupová (Bertík a čmuchadlo) či Yannets Levi z Izraele se svou knihou Dobrodružství strýčka Ludvíka. Troufám si říct, že ta představení jsou zárukou zábavy nejenom pro děti, ale i pro dospělé. Těšte se v Plzni, Brně, Valticích, Praze, Písku a další spoustě krásných měst.