Povídková kniha Kafe v pět vznikla ze soutěže. A rozhodně není jen o kávě
Neděle, 04.01.2015 / recenze
Pan nakladatel je malé nakladatelství a o jeho knížkách už byla na našem webu několikrát řeč – připomeňme si třeba neuvěřitelně vtipnou Stanici, fantaskní knihu V průšvihu nebo Heslo: Jazz Dock – knihu o náhodném a osudovém setkání dvou spřízněných duší. A protože zakladatelé a zároveň také redaktoři a spisovatelé v jedné osobě Monika Petráková a Filip Čenžák nezahálí ani chvilku, máme tu pro vás další recenzi z jejich knih.
Kafe v pět je soubor několika povídek, které byly vybrány na základě vyhlášené soutěže, do níž se mohl přihlásit naprosto kdokoli a která v současné době startuje svůj druhý ročník (více zde). A výsledek prvního ročníku fantastický. Vedle již známých autorek Kateřiny Hejlové a Martiny Bittnerové se v něm mohla objevit i vaše povídka.
Povídky, které se dostaly do této knížky, jsou různorodé. Některé vás dojmou, jiné naopak pobaví a rozesmějí. Všechny ale mají něco společného. Přinesou vám jedinečný čtenářský zážitek.
Je fakt, že ne všechny povídky se vám mohou líbit. Ani já sem si nezamilovala úplně všechny, ale právě o tom přeci povídkové sbírky jsou ne? O tom, že každá povídka si najde svého čtenáře. Pokud bych měla mluvit sama za sebe, tak se mi do srdce zaryla povídka o tom, jaké to je zapomenout na to, že jste někdy byli malým zvídavým dítětem a opět se na tuto chvíli rozpomenout, nebo povídka s tak děsivým proroctvím – alespoň pro milovníky kávy – že ho snad ani nebudu říkat nahlas. Nebo si dokážete představit, že by na celém světě nebylo ani jedno jediné zrníčko kávy? Je fakt, že z jednoho zrnka toho moc neuvaříte, ale pořád lepší jedno jediné zrníčko, ke kterému si můžete alespoň přivonět, než mít prázdnou dlaň.
Nechci, aby to vypadalo tak, že kniha je určená jen milovníkům kávy. Ne vždy totiž hraje v povídkách tu hlavní roli. V některých je jen příjemným a tichým prostředníkem, který spojuje osudy postav a přináší jim neuvěřitelné a procítěné prožitky, které při pití kávy prožili se svými blízkými, nebo s lidmi, kteří se jim mohli přiblížit, ale osud tomu příliš nepřál.
Jako všechny knihy z produkce Pana Nakladatele nemohu ani zde udělat výjimku. Tuhle knížku si prostě musíte přečíst. Je to milé, příjemné a kávou provoněné čtení a v tento čas, kdy už je brzy tma a počasí také není právě nejpřívětivější není nic lepšího než si uvařit šálek kávy nebo čaje, zavrtat se do peřin a otevřít pěknou a mile vypadající knížku, která vás zahřeje na těle i na duši.
