Proč mladé spisovatelky opakují témata ve svých knihách?

Co spojuje Saru Shepard, Charlotte Roche a Cecily von Ziegesar? Všechny jsou mladé a úspěšné spisovatelky. Podle jejich knih se točí filmy a seriály, které sklízí velký ohlas. A všechny píší literaturu spíše pro dívky a ženy. Jejich díla však spojuje i opakování témat.

V roce 2008 debutovala Charlotte Roche se svou prózou Vlhká místa. Příběh mladé Helen, která vypráví své nevšední milostné zážitky, si našel své příznivce i odpůrce. Vyskytují se zde neobvyklá témata, jako například hysterické pojetí hygieny nebo standardizace pohledu na ženské tělo. To je podáno jazykem mladé dívky, která vše popisuje až do nejnechutnějších detailů. Do toho řeší problematický vztah se svou matkou, která samozřejmě zastává jiné názory než ona.

Druhou knihou této autorky je román Motlitby klína z roku 2012. Hlavní hrdinka Alžběta je žena krátce po třicítce a čtenáři spolu s ní prožívají její obyčejné tři dny, kdy se musí starat o svou rodinu a řešit běžné záležitosti. Vedle obvyklého života se dozvídáme, že je velmi neurotická, rezervovaná a přehnaně obezřetná. Má fobie prakticky ze všeho, kromě sexu. Tam je divoká a nezná hranic.

Psychicky narušená žena je patrně autorčin velmi oblíbený motiv, který neváhala použít v obou svých knihách. V první knize ji zastupuje matka hlavní hrdinky a v druhé dokonce sama hlavní postava. Motlitby klína jsou méně úspěšné hlavně kvůli zjevné inspiraci první knihou.

Sara Shepard je americká autorka úspěšných knih Roztomilé malé lhářky. Tato série obsahuje již 11 knih, které popisují život čtveřice dívek, kterým znepříjemňuje život tajemná „A“. Nechybí tu lásky, vraždy a temná tajemství.

V roce 2010 začala vydávat další sérii knih s názvem Hry lží. Příběh o dvojčatech, která se celý život neznala, a náhoda je svedla dohromady. Jedna z dívek se dostává na místo své sestry a bez problémů ji nahradí, aby mohla zjistit záhadu videa s vraždou.

Obě série knih spojuje mnoho věcí. Především napínavá zápletka, která se lépe povedla v první z nich. Příběh obou se odehrává v bohaté čtvrti, jsou tam velmi složité vztahy, tajemství a hrozby. Negativní věcí, která je ve všech knihách, je jazyk. Až příliš jednoduchý a obyčejný, příběh díky tomu působí poněkud mdle. Velmi obtěžující věcí v příběhu je zbytečné opakování celých jmen postav a detailních popisů jejich oblečení. Ale protože se jedná o dívčí romány, dalo by se to pochopit. Jestli se ale příběh prosycený vraždami a zločiny hodí do tohoto žánru musí posoudit čtenáři.

Další autorkou dívčích románů je Cecily von Ziegesar. Její série knih Gossip girl vnáší čtenáře na půdu elitní dívčí školy Constance Billard. Ve 13 dílech řeší hlavní hrdinové problémy pubertálního věku- do koho se zamilovat, co si vzít na sebe a kam jít na párty. Do toho mají k dispozici tučná konta svých rodičů, která jim život usnadňují. Milostné vztahy se stále dokola prolínají se zákeřnými intrikami.

To je ona je název další série knih, ve kterých hlavní hrdinka Jenny přechází z Constance Billard na neméně elitní internátní školu. Opět se setkáváme s velmi bohatými potomky, s intrikami a láskou. Oproti předchozím má tato série jenom čtyři díly a děj se točí jen kolem jedné hlavní postavy.

Proč tyto autorky opakují ta samá témata je záhadou. Možná že chtějí z úspěšné látky vyždímat co nejvíce, nebo jim prostě dochází nápady. Jestli tak budou pokračovat i dále se ukáže na jejich dalších knihách.