Sociální drama Poupata vystrkuje růžky. Premiéru má v kinech už za týden

Scenárista a režisér Zdeněk Jiráský debutuje v celovečerním hraném filmu sociálním dramatem ze současnosti Poupata, za jehož scénář získal hlavní cenu ve scenáristické soutěži Filmové nadace RWE & Barrandov Studio v roce 2008. Film už má za sebou první novinářskou projekci, veřejnost ho poprvé spatří v kinech 15. prosince. Pojďme se ale nejdříve podívat, o čem film je.  

Film postihuje svět zoufalých sociálních vztahů a charakterů, toužících se vymanit z osudově daného prostředí a uskutečnit svůj sen o normálním životě. Nevyhnutelná krutost, s jakou se příběhy všech postav prolínají, připomíná v mnohém britská sociální dramata devadesátých let, včetně černého humoru, který jednotlivé situace jaksi bezostyšně doprovází.

Příběh Poupat vypráví o těžké zkoušce rodiny, žijící v kraji drsných pravidel. Postavy žijí velkými ideály v kontrastu s malostí svých činů. Dcera Agáta touží po šťastném životě daleko od domova, s plným vědomím toho, že její jedinou nadějí je útěk a zrada nejbližších. Syn Honza věří v sílu lásky bez ohledu na okolnosti, za jakých se zrodila. Matka Kamila hledí s jistotou do budoucna a ve své naivitě si nehodlá připustit bídu dnešního dne. Jediný Jarda, otec rodiny, ví, že svět ani sebe nezmění. Vědom si svého slabošství, nepokouší se o nic. Chorobná závislost na výherních automatech přivede jeho nejbližší do neřešitelné životní situace. Skutečný a přesvědčivý pokus o záchranu rodiny přijde ve chvíli, kdy už je pozdě…

„Filmová pravda Poupat stoji na syrové atmosféře, absenci stylizace a poetizace. Vychází ze znalosti reálného prostředí, věrohodnosti ruční kamery, která je permanentně nablízku herecké akci. Žánr sociálního dramatu předpokládá maximální přesvědčivost hereckého výkonu, autentický jazyk, dekorace i motivy," říká režisér Zdeněk Jiráský.

Hrací automaty, marihuana a a spartakiáda

Rodina Jardy Hrdiny žije v zapadákově. Jarda pracuje jako hradlař na dráze. Jeho koníčkem je lepení modelů ze sirek v láhvích, jeho slabostí závislost na výherních automatech.
Jardova žena Kamila uklízí nádražní toalety a sní o tom, že spolu se svými vrstevnicemi secvičí spartakiádní skladbu Poupata po pětadvaceti letech a předvedou ji s pýchou celému městu. Jejich právě dospělé děti Agáta a Honza jsou bez práce, volný čas tráví v místní hospodě. Honza pěstuje spolu s kamarádem Cyrilem ve sklepě paneláku marihuanu. Agáta tuší, že se jí už jen tak nepodaří vypadnout z maloměstské nudy. Neplánovaně totiž otěhotněla s místním hezounem Matějem.

Jarda během pracovní směny na hradle zachrání život Vietnamci Longovi. Díky této příhodě se jejich rodiny spřátelí. Vietnamka Hue secvičí spartakiádní skladbu společně s místními ženami. Během mikulášské oslavy se tragicky zraní Agátin přítel Matěj. Honza se zamiluje do amatérské striptérky Zuzany, která objíždí hospody v doprovodu Frankieho. Honza prožívá svoji první velkou lásku. Je pro ni ochoten obětovat i přátelství s Cyrilem.

Jardovy dluhy, zaviněné hráčskou vášní, narůstají. V důsledku toho se dramaticky vyhrocují i rodinné vztahy. Agáta se rozhodne, že Matěj nemůže být otcem jejího dítěte.
Totální zmar vrcholí Jardovým vyhazovem z práce. V bezvýchodné situaci, aby zabezpečil svou rodinu, se Jarda rozhodne k zoufalému činu. Plán se mu ale vymkne z rukou. Situace se tragicky završí ve chvíli slavnostního vystoupení Poupat na místním fotbalovém hřišti.

INFO:

Producent: Viktor Schwarcz - Cineart TV Prague (ČR)
Koprodukce: Česká televize, i/o post
Distribuce: Bontonfilm

V hlavních rolích:
Vladimír Javorský (Jarda)
Malgorzata Pikus (Kamila)
Marika Šoposká (Agáta)
Josef Láska (Honza)

Dále hrají:
Nguyen Thi Minh (Hue)
Nguyen Kim Son (Long)
Aneta Krejčíková (Zuzana)
Kateřina Jandáčková (Magda)
Jiří Maryško (Cyril)
Vladimír Polívka (Matěj)
Luboš Veselý (Venda)
Dana Syslová (Prudká)

Tvůrci:
Námět a scénář: Zdeněk Jiráský
Režie: Zdeněk Jiráský
Kamera: Vladimír Smutný a.č.k.
Střih: Petr Turyna
Zvuk: Daniel Němec
Dramaturg: Edgar Dutka
Architekt: Jan Novotný
Masky: Lucie Lišková
Kostýmy: Iva Rašková
Hudba: Martin Přikryl a Archive