PŘIDAT
AKCI
POSLAT
PLAKÁT
RYCHLÝ KONTAKT


Špejchar v Želči ožívá muzeem a galerií, která nemá na jihu Čech obdoby

Špejchar v Želči ožívá muzeem a galerií, která nemá na jihu Čech obdoby

Čtvrtek, 30.08.2012 / fotoreport + článek

 

Ve kdysi zchátralém objektu špejcharu v Želči se nyní otevírá zcela nový svět. Ve čtvrtek 30. srpna od 17 hodin bude zahájen provoz Muzea staré zemědělské techniky, nástrojů a náčiní související s hospodářstvím a Obrazárny, kde bude umístěná stálá expozice obrazů Aloise Doležela i výstavy proměnné. V plánu jsou i drobné koncerty, divadlo či módní přehlídky.

„Záměrem je obohatit a rozšířit nabídku galerií a muzeí v okrese Tábor o nový, víceúčelově řešený prostor, který bude z větší části svého výstavního programu nabízet ke shlédnutí staré výtvarné umění 19. a 20. století českého původu. Dále pak nabídne historickou zemědělskou techniku, řemeslnické nářadí a jiné sběratelské předměty domácího užití i kuriozity,“ říká majitel Martin Novák, místní farmář a vlastník bioplynové stanice. „Muzeum jsem chtěl dávno, jenže jsem neměl tolik starých strojů, abych prostory naplnil. Náhoda mě zavedla k Veseckým, kteří mě přivedli k nápadu doplnit místo obrazy,“ doplňuje. Soukromý sběratel Jan Vesecký dokonce ze své sbírky šest kousků zapůjčil.

„Věnuji se restaurátorství nábytku. Novákovům jsem rekonstruoval komodu a pan Novák se mě ptal na využití sýpky. Ukázal jsem mu obrazy ve stodole a bylo. Těší mě výsledek. Pro každého milovníka umění je to obrovská radost a myslím, že návštěvníci budou velice překvapení. Toto nemá ani Alšova galerie ,“ popisuje Jan Vesecký, který se uměním zabývá 35 let.

V přízemí sýpky vzniklo Muzeum historické zemědělské techniky i nástrojů a věcí spojených s hospodářstvím. V muzeu majitel plánuje i výměnné, doprovodné výstavy drobných sběratelských předmětů a kuriozit jako kávomlýnky, žehličky, zámky a klíče, keramika a porcelán, sklo, hračky, dřevěné sošky.
„Vždy mě bavily staré věci, ale víc mě děsí katastrofický stav zemědělství a pohled veřejnosti na něj. Žádné stávky tomu nepomůžou, naopak. Chtěl bych touto cestou zemědělství popularizovat a ukázat lidem, co vše práce obnášela a obnáší. Budou si tu moc vyzkoušet například žentour a podobně,“ říká Martin Novák.

V prvním patře je galerie, kde je v jedné části instalována stála expozice obrazů malíře Aloise Doležela. K vidění jsou rozměrná plátna s filosofickými tématy i portrétní tvorba. Doleželova tvorba je jinak rozptýlena po celé České republice, část vlastní město Prostějov, Vojenské historické muzeum v Praze a soukromí sběratelé. Tato díla byla víceméně zachráněná.

„Potkal jsem mladého pana Doležela a ten mi říkal, že otec má sbírku roztroušenou. Tyto kusy byly ve špatných podmínkách například ve sklepech staré školy či v trafostanici. Dílo velmi trpělo, nám se ho nakonec podařilo přemístit sem a vystavit ho,“ upozorňuje Pavel Šmidrkal, který se 30 let věnuje kurátorství a pořádání výstav.
Zajímavý je cyklus Stvoření světa, z něhož je ve Špejcharu šest kusů z celkových osmi. Zbylé dva má Národní galerie. „Pan Doležel dílo nakreslil jako celek a podle záznamů plánoval, aby bylo takto vystaveno. Smyslem tedy je, aby tu takto viselo. Žádal už jsem Národní galerii o zapůjčení, mají různé podmínky, tak snad tu jednou toto dílo bude kompletní,“ nastínil Martin Novák.

Druhá část obrazárny slouží k prezentaci obrazů starých mistrů 19. a 20. století, moderního umění a možná i soudobých autorů, kteří už se ozývají. Provoz galerie zahajuje výstava žánrové malby, následovat budou krajináři, portrétní umění, obrazy staré Prahy, kytice a zátiší, moře a přístavy, ale počítá se i s prezentací díla už nežijících malířů známých jmen, jako je modernista Andrej Bělocvětov nebo žák Františka Kupky Karel Molnár. Přibližovat se budou zapomenutí či přehlédnutí autoři regionu, například Václav Mezera z Týna nad Vltavou.

Současnou expozici tvoří přes 90 obrazů a zhruba 150 strojů a hospodářského vybavení. Výhledově se počítá s komorními koncerty, hereckými medailonky, tématickými přednáškami či menšími módními přehlídkami.
„Je to obrovský počin a investice bez jediné dotace. Vlastník objektu neinvestoval do jachty ve Středomoří, ale do opravy této budovy. To je pro mě obdivuhodný počin. Na základě toho jsme se rozhodl mu pomoci s Obrazárnou a pořádáním výstav,“ uvedl Pavel Šmidrkal.

Muzeum i obrazárna budou otevřeny celoročně, kromě pondělí v čase od 10 do 18 hodin. Vstupné činí pro dospělé 30 korun, důchodci a studenti zaplatí 20 Kč a děti do sedmi let mají vstup zdarma. Rodinné vstupné bude 50 Kč.

Vernisáž dnes od 17 hodin uvede herec Jan Čenský. Vystoupí saxofonistka Květa Teturova. Poté bude hrát orchestr Swing band Tábor.

Postavený na tvrzi

Želečský špejchar od rozměrech 42krát 13 metrů byl postavený kolem roku 1802 na vyvýšeném prostranství tak, aby na něj bylo z celé obce vidět. Stojí v místech, kde bývala želečská tvrz ze 13. století. Sýpku vlastnil rod Mašků, kteří byli majiteli kdysi krásného zámečku – za minulého režimu necitlivě předělaného.
 
Sýpka byla stavěna jako kontribuční sklad, tady úschovna zrna pro období neúrody. Aby bylo co zasít. V padesátých letech byla znárodněna a špejchar vedl Výkup Tábor. Za něj dostala budova zabrat, například jím byly vyasfaltovány zmíněné podlahy v přízemí.
Po revoluci byl objekt navrácen rodině Mašků.

„Dědic mi to nejdříve pronajímal. Pak přijel jakýsi Rakušák, chtěl objekt koupit a vytěžit z něj staré dřevo. V roce 2002 jsem sýpku koupil nakonec já,“ říká Martin Novák. Obilí zde skladoval asi tři roky, pak však našel jiný sklad, kde se dá strojně nakládat. Do roku 2008 byla sýpka prázdná a majitel hledal využití. To se mu nakonec povedlo a špejchar tak žije dál.    


Fotografie


Autor: David Peltán