Také jste měli ve středu na náměstí Signál?

My ano a přiznám se, že nevím, zda jsem více zklamaná, překvapená či „zpitomělá“ z vzezření Vojty Dyka, ale zřejmě jen dík jemu a té božské atmosféře táborského Žižkova náměstí, jsem film dokoukala až do konce. Projekce bratří Čadíků, která se v uplynulých týdnech odehrála právě na jihočeských náměstích, nás jako každoročně přivábila ke zhlédnutí filmů, které „stojí za to“ vidět. A tak i letos jsme nemohli chybět, zvlášť u filmu s tak výstižným názvem. Slovo "výstižný" používám záměrně, protože pokud se mě zeptáte, o čem byl film Signál, nelze říci než, že o signálu…O čem jiném? O zápletce, lásce, snad i české nátuře a hlavně penězích?

Po příchodu na náměstí jsme se tedy usadili na kusy svršků, které jsme měli na sobě, luxus domácí pohovky jsme vyměnili za kamennou dlažbu a místo teplého plyše z činčily jsme nepohrdli mikinami našich drahých poloviček.

S pivem v ruce, čekajíce na strhující děj a neopakovatelný zážitek, jsme nechali lahodit našemu kritickému oku. Vojta Dyk, jehož téměř každá z přítomných žen jistě považovala za poloboha, hrál záporáka. To už samo o sobě vytvářelo negativní dojem. V polovině filmu měl jakýsi nepatrný záchvěv samaritánství, který však v závěru filmu úplně zabil. A to zbabělým úprkem od ženy, jež po něm žádala vysvobození z teroru svého muže.

Nebýt jeho pěveckého podání, kterým v průběhu děje dvakrát odlehčil primitivní napětí spočívající v ohrané zápletce, neodpustila bych si jízlivou kritiku… I když, neodpustím si jí ani teď.
Děj se odehrává na vsi, kde skupina místních hospodských povalečů v čele s lehce schizofrenním Karlem Rodenem, naletí dvěma „ inženýrům“, kteří jen tak náhodou dorazí právě k nim na vesnici. Díky své chamtivosti a hamižnosti předbíhají jeden druhého v úplatcích a tajně věří, že právě u nich bude onen plán, který jim tamní inženýři slibují, splněn. A světe div se, zde vzniká zápletka…

Pointou filmu snad je, že podvodem, lží a chybnými sliby štěstí nenajdete. No není to hotová pohádka? Nebo se jedná o sarkasmus a narážku na českou mentalitu? Či se jen někdo baví na úkor diváků v domnění, že je jen hrstka těch náročných? Těžko říct.

Hádek si jen odskočil

Film je odlehčen humornými vsuvkami v čele s pubertální zamilovaností dvou mladých lidí a je až banálně zakončen něčím, co by se dalo jen těžko odhadnout. Nutno říci, že pan Menzel, byl v roli badatele vskutku bravurní. Co se týče Kryštofa Hádka, nemohla jsem se zbavit dojmu, že si jen odskočil z natáčení Bobulí a téměř identickou roli sehrál i zde.

Dále mi celý film připadal jako reklama na skupinu Nightwork, jelikož v průběhu slyšíme nejeden jejich song včetně jakýchsi folkových Tepláků. Plusové body bych dala za kameru, jelikož tento způsob natočení, je pro film tohoto druhu naprosto vyhovující. Suma sumárum bujaré salvy smíchu se u mě nekonaly a slzavé údolí mě pro tentokrát také nepotkalo. Signál bych tedy zařadila do kategorie – „ucházející“ či spíše „neurazí ani nenadchne“. Celý film je jakýmsi návratem do minulosti, ve které se však panu režiséru Řehořkovi natolik zalíbilo, že v ní zůstal i v realitě, která ho dál jistě neposune…. A tedy za mě dnes 40%.