Neděle, 09.11.2014 /
článek
V dnešní uspěchané době je četba knih pro spoustu lidí, kteří jsou zatížení prací a starostmi, prostředkem uvolnění a odpočinku. Na chvíli se nezaobírat problémy, které přináší život, a uzavřít se do světa literárních příběhů, kde nic není nemožné. Mnoho lidí rádo sáhne po osvědčené klasice, ale ne vždy to pro zahnání reality stačí. Občas je potřeba se pořádně zasmát u něčeho, co je třeba až absurdní. Co třeba literární parodie?
Mnozí si jistě řeknou, proč by to měli číst, když je to jenom blábol, jehož vytvořením se ten pisálek chtěl přiživit na slávě někoho jiného. Ale co když autoři parodií tvoří tato díla proto, aby ukázali čtenářům, že velmi slavné originály nejsou tak dobré, jak se prezentují světu?
Literární žánr parodie nemůže být milován všemi. Lidé jsou různí, stejně jako jejich čtenářské preference. Je jen na vás, jestli se přikloníte k odpůrcům parodií, nebo jejich milovníkům.
Fenomén literárních parodií není záležitostí jen posledních let. Již v renesanci měli autoři potřebu psát díla, která se vysmívala určitým žánrům, které byly v té době velmi populární. Narážím zde především na parodii na rytířské romány od Miguela de Cervanta y Saavedry , která se jmenuje Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Děj tohoto románu je velmi známý- chudý šlechtic z kraje La Mancha tráví svůj čas čtením starých rytířských románů, jejich světem je tak okouzlen, že se rozhodne sám stát potulným rytířem. Ale místo krásného a vznešeného oře má starou herku Rocinantu; místo zářivé zbroje, má zrezlé brnění po předcích. Spolu se svým zbrojnošem Sanchem Panzou se vydává na různé dobrodružné cesty, které jsou po všech stránkách absurdní. Nejznámější epizodou je boj s obry, kteří jsou ve skutečnosti větrné mlýny. Tento román je považován za jedno z největších děl světové beletrie, ovlivnilo i řadu dalších umělců, například Salvadora Dalího, nebo Pabla Picassa.
Harry Potter nestydatě
Velmi vděčnou předlohou pro parodování se stala série knih od J. K. Rowlingové o Harry Potterovi.Vytvoření variace na toto dílo se ujal americký spisovatel Michael Gerber, který v roce 2004 vydal knihu Barry Trotter a nestydatá parodie (v Čechách 2006, Fragment). Hlavní postavou je věčný student Barry Trotter, který studuje v nejslavnější kouzelnické škole světa, v Brkavicích. Se svými přáteli nebojuje proti zlým kouzelníkům, ale proti něčemu horšímu, proti Hollywoodu. V roce 2006 vyšly i další dvě pokračování Barry Trotter a Zbytečné pokračování a Barry Trotter a Zdechlá kobyla.
Parodie jsou oblíbeným tématem tohoto spisovatele. Dalším dílem, které vydalo nakladatelství Fragment v roce 2006, jsou Letopisy Blarnice: Les, čaroprdelnice a skříň. V této knize si až trochu přehnaně pohrává s příběhy Letopisů Narnie. Sourozenci Perverzovi objeví tajemný svět za dveřmi šatníku. Podivnou zemi Blarnii ovládá Břichatá čarodějnice, vládne v ní sexuální anarchie a drogy.
Česká spisovatelka Jana Divišová se pod pseudonymem P. M. Jolin vypořádala s tématem Harryho Pottera po svém. Tato série má pět dílů a oproti předchozí je přiblížena českým čtenářům.
První dva, Harry Trottel a kámed MUDr. Tse a Harry Trottel a ta jemná tenata, se týkají obrýleného chlapce s jizvou na čele ve tvraru W. Jeho pobyt na škole v Neštovicích mu ztěžují černokněžník Wolffram i zákeřná Buzzzy Liška. Třetí díl Harry Trottel: My děti ze stanice Kaiserchrocht není už jen parodií. V jejím případě se jedná už o bezuzdnou travestii. I když je jeho jméno v názvu, v samotné knížce se Harry skoro nevyskytuje. Tato kniha se odehrává o prázdninách v Amsterodamu, kam však Harry jet nemohl, protože trpěl ošklivou nemocí. Ve čtvrtém díle Harry Trottel a posel Tálíbánu musí hrdinové čelit nepříjemnému protivníkovi, Usalámovi bin Játrinovi. Poslední díl nese název Harry Trottel a poslední výstřel. Autorce se podařilo zasadit do kouzelnického světa narážky na rozhánění technoparty i na české politiky, které představuje jako zlé čaroděje.
Padesát odstínů ostudy
Netrvalo tak dlouho, aby zparodování nepodlehla i slavná trilogie Padesát odstínů... od E. L. Jamese. Útlá kniha s názvem Padesát odstínů ostudy (v Čechách vydáno 2013, XYZ) a podtitulem Nebezpečně vtipná parodie od amerického spisovatele Andrewa Shaffera v sobě skrývá i narážky na knihy od Stephenie Meyer ze série Stmívání. Děj knihy základně kopíruje originál, ale postavy jsou vykreslovány velmi přehnaně – od hlavní hrdinky Anny, nezkušené pseudointelektuálky, která se věčně šťourá v nose po hlavní mužskou postavu Earla Greye, neskutečně bohatého podnikatele s podivnou zálibou v larpu. Jedna absurdní situace střídá druhou, nechybí zde střelba z bazuky, kupování ostrovů a ničení celých hor.
Další parodií z pera českého spisovatele je Hřbitov prasátek od Marcela Deli, která vyšla v letošním roce jako e-book v nakladatelství E-bohém. Již z názvu je patrná inspirace Řbitovem zviřátek od Stephena Kinga. Příběh se odehrává v obci Labská Stráň, kam přijíždí rodina Josefa Vodrážky na prázdniny. Seznamují se s podivínským sousedem Hroudou, který rád mluví o tom, že přijeli do kraje, který každého změní. Podtitul gastronomický román slibuje neobvyklé literární zážitky.