Viet Nam: Mapujeme pro vás styl Saigonu i Hanoje
Sobota, 08.11.2014 / fotoreport + článek
Když jsme se rozhodly procestovat Vietnam bylo jasné, že nás čeká mnoho neznámého, i když díky vietnamské komunitě u nás jsme přeci jen nějakou tu představu měly.
Jaká je ale jejich domácí kultura, jak se Vietnamci a Vietnamky oblékají? Co upřednostňují ve svém vzhledu? A jak do toho skutečně zapadají právě ty naše představy?
Rukavice nezbytné!
Vietnam je tropická země, jeden by tak čekal, že hlavní součástí šatníku bude co nejvíc odlehčené oblečení zkrácených délek. A to je velký omyl! Tedy alespoň co se žen týká. Znáte to, každý by chtěl přesně to, co nemá a tak tmavovlásky touží být blondýnami a ženy s rovnými vlasy touží po divokých vlnách a naopak. Stejně tak je to i v případě vietnamských žen žijících pod téměř neustálým slunečním svitem. Ideálem asijských zemí je pokud možno nejsvětlejší kůže, opálení je nežádoucí. Vypadají podle toho tedy i každodenní outfity kdy namísto krátkých šatiček a topů bez rukávů se ženy halí doslova od hlavy až po paty.
Věčně usměvavé tváře pod širokými klobouky zakrývá textilní maska, která je zároveň i praktickým doplňkem v hustém provozu na silnicích. Hlavním dopravním prostředkem je tu totiž motorka, kterých je k vidění na silnicích na tisíce. Prach a smog je všudypřítomný, maska se tak stává nutností. Dlouhé rukávy mikin jsou prodlouženy tak, aby při jízdě na motorce kryly i celé ruce. Když nejsou rukávy bundy dost dlouhé, navlékají ženy dokonce rukavice. Nohy zase ochrání ponožky tělové barvy s odděleným palcem, do žabek ideální.
Když bychom ale měli zmínit jeden pro Vietnam nejtypičtější doplněk, který nosí doslova všichni – muži i ženy, babičky, úředníci v obleku i stylish slečny, nebude to známý kónický klobouk ale jednoznačně motoristická helma s nekonečnou možností designů.
Mekka módního „podsvětí“
Vietnam je zřejmě zemí s nejvyšším výskytem oděvů známých značek na ulicích, ovšem majitelé módních domů z toho v naprosté většině nemají ani dolar. Chcete polo Lacoste, soupravu Adidas, Louis Vuitton potah na sedačku motorky nebo snad tašku Gucci z aktuální kolekce, stavte se na tržnici, k dostání je cokoliv a nezapomeňte cenu usmlouvat na nejméně polovinu nabízené částky. Ne, opravdu vás nelákáme k nákupu „fake“ zboží, to je prostě popis každodenní reality vietnamských tržnic.
Na míru za pár hodin
Hledáte-li něco speciálního, něco přesně pro vás, pak se jistě na svých cestách zastavte v pobřežním městě Hoi An. Krom magické atmosféry přístavu a krásné pláže je město proslulé svými krejčovskými dílnami. Jeden den objednáte a druhý si můžete večerní róbu, kabát, pánský oblek nebo dokonce boty, vyzvednout.
Ani my jsme neodolaly. Nejdříve je nutné si nějaký „salon“ vybrat, a to není snadné, když je v ulicích města doslova jedna dílna vedle druhé. My jsme natrefily na obchod prověřený cestovatelským portálem TripAdvisor. To je i určitou zárukou toho, že na vašich vysněných šatech nebude pracovat podhodnocená švadlena nebo dokonce děti. Že jsme si vybraly správně, jsme se ujistily také důkladnou prohlídkou vystavených vzorků. Je důležité zkontrolovat nejen, jak vystavené oblečení vypadá, ale i jak je ušité a jak jsou provedené detaily oděvů z rubu. Pečlivé vypracování je jasným ukazatelem kvality. Pak už nastalo nekonečné listování v katalozích, což znamená probírání se ve složkách s obrovským množstvím výstřižků hvězd z červených koberců a katalogů světových značek. Slečny mluvily na vietnamské poměry velmi dobře anglicky, proto jsme se bez problémů domluvily na podrobnostech vybraných modelů. I tak je ale potřeba pečlivě zkontrolovat před finálním odsouhlasením každičký jednotlivý detail nákresu modelu. Pak už následoval výběr látky z široké nabídky materiálů i barev a důkladné měření.
I v krejčovských dílnách platí pravidlo smlouvat, smlouvat a smlouvat, a když to nejde, smlouvejte o to víc. Mé šaty, šité podle oblíbeného filmu, vyšly na 50USD. Protože se jednalo o vcelku jednoduchý střih, na kterém je ale vidět každá chybka a musí tak dokonale padnout, byly zapotřebí tři zkoušky. Při nepadnoucím střihu se nenechte uchlácholit námitkami, že takhle mají šaty vypadat a trvejte na svém. To moje spolucestovatelka si odvezla velkou večerní róbu ze standartní nabídky za 70USD. Její šaty byly ušité na „první dobrou“.
Tradice žije
V ulicích jsme často vídaly i ženy oblečené v oděvech inspirovaných tradičním vietnamským oděvem. Ten sestává z širokých kalhot a úzké haleny se stojáčkem, v délce po kotníky a s rozparky už od pasu. Tato „souprava“ vypadá velmi elegantně z části i proto, že Vietnamky jsou přirozeně velmi štíhlé. Dnes je tento typický oděv víceméně uniformou, kterou můžeme vidět v lepších obchodech, bankách a na jiných veřejných pozicích. To ale nic nemění na faktu, že je tento oděv velmi osvěžující pro zrak Evropana. Kéž by více takovéto elegance bylo obvyklé i v našich končinách.
Rukavice nezbytné!
Vietnam je tropická země, jeden by tak čekal, že hlavní součástí šatníku bude co nejvíc odlehčené oblečení zkrácených délek. A to je velký omyl! Tedy alespoň co se žen týká. Znáte to, každý by chtěl přesně to, co nemá a tak tmavovlásky touží být blondýnami a ženy s rovnými vlasy touží po divokých vlnách a naopak. Stejně tak je to i v případě vietnamských žen žijících pod téměř neustálým slunečním svitem. Ideálem asijských zemí je pokud možno nejsvětlejší kůže, opálení je nežádoucí. Vypadají podle toho tedy i každodenní outfity kdy namísto krátkých šatiček a topů bez rukávů se ženy halí doslova od hlavy až po paty.
Věčně usměvavé tváře pod širokými klobouky zakrývá textilní maska, která je zároveň i praktickým doplňkem v hustém provozu na silnicích. Hlavním dopravním prostředkem je tu totiž motorka, kterých je k vidění na silnicích na tisíce. Prach a smog je všudypřítomný, maska se tak stává nutností. Dlouhé rukávy mikin jsou prodlouženy tak, aby při jízdě na motorce kryly i celé ruce. Když nejsou rukávy bundy dost dlouhé, navlékají ženy dokonce rukavice. Nohy zase ochrání ponožky tělové barvy s odděleným palcem, do žabek ideální.
Když bychom ale měli zmínit jeden pro Vietnam nejtypičtější doplněk, který nosí doslova všichni – muži i ženy, babičky, úředníci v obleku i stylish slečny, nebude to známý kónický klobouk ale jednoznačně motoristická helma s nekonečnou možností designů.
Mekka módního „podsvětí“
Vietnam je zřejmě zemí s nejvyšším výskytem oděvů známých značek na ulicích, ovšem majitelé módních domů z toho v naprosté většině nemají ani dolar. Chcete polo Lacoste, soupravu Adidas, Louis Vuitton potah na sedačku motorky nebo snad tašku Gucci z aktuální kolekce, stavte se na tržnici, k dostání je cokoliv a nezapomeňte cenu usmlouvat na nejméně polovinu nabízené částky. Ne, opravdu vás nelákáme k nákupu „fake“ zboží, to je prostě popis každodenní reality vietnamských tržnic.
Na míru za pár hodin
Hledáte-li něco speciálního, něco přesně pro vás, pak se jistě na svých cestách zastavte v pobřežním městě Hoi An. Krom magické atmosféry přístavu a krásné pláže je město proslulé svými krejčovskými dílnami. Jeden den objednáte a druhý si můžete večerní róbu, kabát, pánský oblek nebo dokonce boty, vyzvednout.
Ani my jsme neodolaly. Nejdříve je nutné si nějaký „salon“ vybrat, a to není snadné, když je v ulicích města doslova jedna dílna vedle druhé. My jsme natrefily na obchod prověřený cestovatelským portálem TripAdvisor. To je i určitou zárukou toho, že na vašich vysněných šatech nebude pracovat podhodnocená švadlena nebo dokonce děti. Že jsme si vybraly správně, jsme se ujistily také důkladnou prohlídkou vystavených vzorků. Je důležité zkontrolovat nejen, jak vystavené oblečení vypadá, ale i jak je ušité a jak jsou provedené detaily oděvů z rubu. Pečlivé vypracování je jasným ukazatelem kvality. Pak už nastalo nekonečné listování v katalozích, což znamená probírání se ve složkách s obrovským množstvím výstřižků hvězd z červených koberců a katalogů světových značek. Slečny mluvily na vietnamské poměry velmi dobře anglicky, proto jsme se bez problémů domluvily na podrobnostech vybraných modelů. I tak je ale potřeba pečlivě zkontrolovat před finálním odsouhlasením každičký jednotlivý detail nákresu modelu. Pak už následoval výběr látky z široké nabídky materiálů i barev a důkladné měření.
I v krejčovských dílnách platí pravidlo smlouvat, smlouvat a smlouvat, a když to nejde, smlouvejte o to víc. Mé šaty, šité podle oblíbeného filmu, vyšly na 50USD. Protože se jednalo o vcelku jednoduchý střih, na kterém je ale vidět každá chybka a musí tak dokonale padnout, byly zapotřebí tři zkoušky. Při nepadnoucím střihu se nenechte uchlácholit námitkami, že takhle mají šaty vypadat a trvejte na svém. To moje spolucestovatelka si odvezla velkou večerní róbu ze standartní nabídky za 70USD. Její šaty byly ušité na „první dobrou“.
Tradice žije
V ulicích jsme často vídaly i ženy oblečené v oděvech inspirovaných tradičním vietnamským oděvem. Ten sestává z širokých kalhot a úzké haleny se stojáčkem, v délce po kotníky a s rozparky už od pasu. Tato „souprava“ vypadá velmi elegantně z části i proto, že Vietnamky jsou přirozeně velmi štíhlé. Dnes je tento typický oděv víceméně uniformou, kterou můžeme vidět v lepších obchodech, bankách a na jiných veřejných pozicích. To ale nic nemění na faktu, že je tento oděv velmi osvěžující pro zrak Evropana. Kéž by více takovéto elegance bylo obvyklé i v našich končinách.
