Zahrají Peshata a Swing Band naposledy? Na spojení punku a swingu tančí všichni

 Na festivalu Táborská setkání, který se koná od pátku 13. září do neděle 15. září, zahraje vedle kapel jako Pražský Výběr, Monkey Business, Lenky Filipové a David Koller Bandu také fúze Swing Bandu Tábor a oblíbené zoopunkové skupiny Peshata. Zatím to vypadá, že toto spojení budou moci lidé v pátek od 23.30 hodin slyšet naposledy. Na detaily jsme se ptali kytaristy Peshaty Martina Maredy a kapelníka Swing Bandu Tábor Jakuba Valeše.

Připomeňte vznik spolupráce. Přeci jen je swing a punkrock žánrově „malinko“ vzdálenější.
Martin: Patnáctileté výročí Peshaty, které jsme slavili před rokem, si zasloužilo nějakou neotřelou a zajímavou akci. Koncert se všemi bývalými členy kapely už tady jednou byl, tak Kubu, který hraje na pozoun v obou skupinách, napadlo udělat Peshatu s aranžemi pro celý bigband. Kuba rád píše a komponuje pro hodně dechů a hlasů, tak to pro něj byla určitě i výzva.
Kuba: Cokoli popřu…Určitě to muselo být jinak.

Jak dlouho už spolupráce trvá a co jsou její pro a proti?
Martin: Zkoušet jsme začali na podzim 2011, nahráli jsme demo u Luboše Kocourka a všechno směřovali na naši narozeninovou akci v táborském Miléniu v dubnu 2012. Spojit (zoopunk) rockovou muziku se Swing Bandem, to tady ještě určitě nebylo. Kabát s bigbandem přišel až po nás. Proti je určitě finanční nákladnost celého projektu. Přece jenom 30 lidí se nějak na koncert musí dostat a za pivo a chleba také nehrají.

Martin: My už jsme to skončili prakticky loni na podzim, ale přišla nabídka hrát na Táborských setkáních. Shánět hraní pro takový počet hudebníků je opravdu těžké.

Jak se s fúzí vyrovnávají někteří muzikanti, protože myslím, že většina repertoáru je Peshaty a někteří členové Swing Bandu jsou už starší generace, natož pak nástrojově jiní. A naopak.
Martin: Přiznám se, že až na jednoho člena Swing Bandu , který s tím projektem nechtěl mít nic společného, nevím o nikom, starším nebo mladším, který by nechtěl nebo by si s námi neporadil. Ať už s naší hudební nevzdělaností, svižnějším tempem skladeb anebo jejich přímočarostí. Podívejte se na fotky z koncertu v Milénia nebo z Písku a uděláte si sami obrázek, jak to Swing Band baví nebo nebaví.
Kuba: Nevidím v tom problém, přeci ve Swing Bandu hrají dlouho vedle sebe šedesátníci s dvacátníky. A to je dobře. Mladší dávají starším energii a od těch starších se zase učí chovat. Projevilo se to i v tomto spojení. To, že je někdo starší, neznamená, že musí být protivný a mladý člověk nemusí být blbec…Přijde něco nového, a je to normální. Jinak by muzika zůstala u ‚Božích bojovníků‘.

Co třeba nějaká punkrocková verze některé písně Glenna Milera?
Martin: To by musela být opravdu hodně punková verze, abychom ji my, jako Peshata, zahráli. Ale některé skladby jsou Kubou zaranžovány tak, že jim přijdou na chuť nejen punkáči. Třeba konec Poslední koridy, nebo verze Morčete za volantem či „Klíšťat“ jsou hodně vzdálený ryzímu zoopunku.
Kuba: Představivost mám sice velikou, ale abychom se nedostali do klišé a udrželi si určitou originalitu a glanc… Mně se nelíbí ty kapely, které vezmou motiv písničky, a ten nacpou do rytmu punku, jazzu a podobně. To dlouhodobě nefunguje. Taky si nepředstavujte tento koncert jako ‚zeswingování‘ Akvaristy (píseň Peshaty). Je to prostě Peshata s poměrně velkou dechovou sekcí a samozřejmě sborem a takovými těmi věcmi okolo.

Nejsou jednotlivé týmy fanoušků kapel třeba naštvaní či pohoršení, s jakými názory se setkáváte?
Kuba: Vůbec. Naopak na Swing Band se přišlo podívat poměrně dost fanoušků Peshaty a zjistili, že se to dá taky poslouchat, což by možná nikdy ve svém věku nevěřili. Loni na nás v Táboře tančili děti, maminky, babičky a punkáči najednou. To je super, muzika má být pro radost, ne něco řešit.

Kde jste třeba odehráli nejlepší nebo nejzajímavější koncert?
Martin: Pro mě byl nejzásadnější ten první v Miléniu, kdy se jasně ukázalo, že tohle spojení funguje a baví to lidi na obou stranách. Největší zábava byla v Písku, nejvyčerpaněji bylo asi na Mighty Sounds - po pár hodinách spánku. Nejtěsněji na pódiu bylo v pražském Rock café.
Kuba: Milenium, Rock Café, to byl doopravdy mazec. Ale i Písek, když po zvukové zkoušce odešla většina Peshaty na film do kina…

Na co se mohou vaši fanoušci těšit o Táborkách?
Kuba: Pohovoříme si o životě, zavzpomínáme, fotografie z dovolené, možná přijde i báseň a tak dále, a tak dále...

Proslýchá se, že to bude váš poslední společný koncert, nebo..?
Martin: Pokud by přišla opravdu zajímavá nabídka, já bych určitě nebyl proti. Vlastně i koncert na Táborských setkáních je „navíc“, ale takovéto nabídky se prostě neodmítají.