Žižkův vraždící palcát udeří v metalovém stylu už po devětadvacáté

V sobotu 21.března od 15 hodin vypukne v táborském klubu Milenium desátý ročník metalového svátku

Mezi kapely, které zanechaly na české metalové scéně nesmazatelnou stopu, patří i táborská úderka F.O.B. Skupina bezesporu patří k instrumentálně nejvyspělejším co se české metalové hudby týče a tento hudební žánr dobře reprezentuje i v zahraničí. F.O.B. navíc každý rok v Táboře pořádají metalovou slavnost žižkův vraždící palcát. Na novinky v kapele i na festival jsme se zeptali bubeníka Martina Volného alias Mártyho a baskytaristy Tomáše Kotrby - Corbowa.

Začněme Palcátem. Jak bude letos vypadat a co pro vás jako pro pořadatele znamená?

Márty: žižkova vraždícího palcátu za účastní kapely Crisis never ends z Německa, Darkfall z Rakouska a dále Despise Fourth Face, Trollech, Dekadence, Dalgoreth, Invein, Nihil a my. Pro nás jako pořadatele se jedná hlavně o další řeholi. Dvacátý devátý kus je již opravdu hodně a těch deset let, co festival pořádáme, v sobě nese určité změny. Začínali jsme v Čekanicích v restauraci Na Vyhlídce, pak jsme se přesunuli do Housova Mlýna a nyní pokračuje v klubu Milenium. Tamní prostory se osvědčily, jsou velmi vhodné pro akce tohoto typu a jsem rád, že jsme je poznali i my. Možná jsme to mohli poznat dřív, ale takový je vývoj. Určitě přijďte!

Jak to vypadá se zpěvákem Petrem Káškem, který s vámi v roce 2007 odezpíval půl roku a pak měl autohavárii. Je možné, že se ještě někdy vrátí na podium?

Corbow: Zatím nemáme pro nejbližší budoucnost žádné pozitivní zprávy. Petr se stále neprobudil z komatu. Otázka jeho zpěvu je tedy značně nejistá a situace se bude se řešit až nastane. U nás dveře zavřeny samozřejmě nejsou, takže pokud bude možnost, není to problém.

Zdá se, že nového, hostujícího zpěváka Marka Dostála vaši fanoušci přijali?

Corbow: Po Petrově nehodě jsme si ani nepřipouštěli, že by jeho absence mohla trvat delší dobu. Nicméně s postupem času bylo jasné, že tato situace bude vyžadovat řešení. Vrátit se zpět k triu se nám nechtělo a i kdyby, tak by to bylo hodně komplikované, jelikož nové songy byly tvořeny pro sólový zpěv. Proto jsem oslovil Marka, kterého jsem znal, jestli by to s námi nechtěl za takto osudem nastavených podmínek zkusit. Takže zhruba před rokem, v březnu 2008 se Mára stal zpěvákem F.O.B. a právě kritiky fanoušků dokazují, ?e to byl krok správným směrem. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsme neobdrželi žádné negativní ohlasy..

A jak jste spokojení vy?

Corbow: Kdybychom nebyli, tak s námi Marek nezpívá, to je jednoduchá rovnice. Ale i tak na sobě musí ještě hodně zapracovat. To víš, je mladej a myslí si, že mu svět leží u nohou.

Loni se vaše nová, v pořadí třetí deska dostala mezi lidi a nyní ji poprvé představíte táborskému publiku. Můžete ji uvést?

Corbow: Deska The Dice? je, jak už je u našich nahrávek zvykem, zase jiná než desky předchozí. Což je dáno samozřejmě nejen vývojem, ale třeba právě i sólovým zpěvem, v kterém nyní najdeš více hlasových poloh, než tomu bylo dřív. Stylově jsme se posunuli k tomu metal coru, ale i tak je tam spousta deathmetalových prvků.

Jaké jsou ohlasy vašich příznivců? Děláte už na dalších věcech nebo necháváte zakořenit nové písně?

Corbow: Ohlasy jsou velmi dobré, sbíráme vysoké hodnocení v recenzích a i fanoušci si pochvalují, jak nový materiál pěkně šlape. Nové věci zatím neřešíme. S propagací desky je spousta práce a prakticky každý víkend hrajeme, takže vlastně ani není čas na komponování. U nás je to proces celé kapely, takže nové rify začneme skládat nejdřív na podzim.

Nové album jste nazvali The Dice - The Seventh dot for certain victory, v překladu kostky ? sedmá tečka je jasnou výhrou. Má to nějaké opodstatnění?

Corbow: Opodstatnění je tak trochu filozofické. Když budeš mít sedm teček na kostce, tak bys měl vždycky vyhrát, nicméně cesty osudu jsou nevyzpytatelné. S tím koresponduje obal desky, kdy se dá přímo hovořit o Pyrrhově vítězství, což vyjadřuje formální vítězství či úspěch, který ve skutečnosti žádným vítězstvím či úspěchem není.

V čem se ještě deska liší od předchozích, kromě zpěvu? Kde ji případně mohou zájemci sehnat?

Corbow: Jak už jsem napsal, hudebně se jedná o posun směrem k metal coru. Nový element je použití samplů u některých songů. Zvukově jsme se taky posunuli výše a mástrovalo se v Americe. Starší nahrávky lze zakoupit přes internet na našich stránkách.

Myslíte, že na vás platí heslo, že doma není nikdo prorokem? Přijde mi totiž, že větší úspěchy sklízíte mimo Tábor.

Corbow: Tak o tom by se dalo polemizovat. Já si myslím, že své fanoušky máme i zde, což třeba dokazuje návštěvnost na koncertech. Jinak samozřejmě jezdíme po republice a do zahraničí a mohu tě ujistit, že ne vždy jsme rockstar?.

Zdá se, že metalová hudba a další její podoby se opět vrací, stále více lidí jí znovu přichází na chuť. Čím myslíte, že to je?

Corbow: Že by kruh? Těžko říci, možná je to způsobem nynějšího života a postojem společnosti. Pro nás je to samozřejmě dobře. Osobně neshledávám žádný velký růst, jen bych řekl, že o metalu je v poslední době daleko více slyšet a kecy typu že metal je mrtev už jsou poněkud scestné.

Hudební styly se poslední desetiletí míchají a metal není výjimkou. Nepřemýšleli jste například někdy nad chytlavou nu-metalovou melodičností, rapem a podobně? Máte představu, kam se bude hudba F.O.B. ubírat?

Corbow: Tak i v metalové hudbě musí být jistý vývoj. Když si poslechneš některé nahrávky z let dávno minulých, tak v porovnání s dnešní produkcí působí poněkud vyčpěle. Tím nechci říct, že by byly špatné, jen jsou prostě limitovány tehdejší dobou. Co se týče našeho kompozičního procesu, nemáme asi takové vyhlídky. Ale nikdy neříkej nikdy.

Jak jste začínali vy, na jakých stylech hudby? Co posloucháte a proč jste zvolili tento žánr?

Corbow: Pokud půjdu hodně zpět do minulosti, tak jako úplně první desku jsem si pustil Holky z naší školky a od Olympicu Ulice. Pak jsem měl období, kdy mě hudba prakticky vůbec nezajímala. A to i přes to, že jsem chodil na hodiny klasické kytary. Muzikantem jsem se začal cítit až v pubertě, kdy jsem poslouchal metal a měl potřebu se tímto směrem nějak realizovat. A tak to vlastně začalo. Kromě krátkého období v zábavové kapele Why Quiet hraji již čtrnáctým rokem s F.O.B. Hudební vkus se samozřejmě změnil, takže si dneska poslechnu spíše fusion nebo jazz, nicméně svým kořenům zůstávám věrný.

Pro mnoho lidí je to jen "blití" do mikrofonu a hluk. Máte za sebou nějaké hudební vzdělání a co je k takové hudbě třeba umět?

Corbow: Tak jak už jsem zmínil výše, mám za sebou pět let klasické kytary, pár měsíců basové kytary a našly by se i nějaké ty soukromé konzultace. A ač se to leckterým posluchačům může zdát zbytečné, i v metalu musíš být hráčsky na úrovni. Pokud si to někdo nemyslí, já mu jeho názor neberu. Dřív se taky říkalo, že Země je placatá.

Kde vás lidi mohou v letních měsících zastihnout, jedete na nějaké festivaly tuzemské nebo i zahraniční?

Corbow: V létě máme hodně napilno, hrajeme prakticky po celé republice a samozřejmě zavítáme i do zahraničí. Více se dá najít na našich stránkách. Vypíchnul bych snad jen festival AFOD, který se koná v Trhových Svinech, má svojí nezaměnitelnou atmosféru a již se na něj velmi těším. V zahraničí se objevíme například na prestižním festivalu Kaltenbach Open Air v Rakousku.